Velmi Retro Turnaj – z pohledu organizace

Velmi retro turnaj je za námi a nastal čas sepsat pár slov o tom, jak to celé dopadlo a co bude dál.

Ani už nevím, kde se vzal nápad pojmout tento turnaj v „retro“ stylu. Pravděpodobně při nějakém vzpomínání, jak za 4. edice bylo lépe. Připomíná vám to něco? Lehce.
Každá éra, ať už politická nebo wargamingová, má své plus a své mínus. Věci, na které vzpomínáme rádi a věci, které by jsme raději zapomněli. Tak proč si to trošku nepřipomenout?

Organizační tým dlouho debatoval, zda to není už „trošku moc“. Zakázání flyerů, úprava scoringu,  předměřování a další věci, které nejsou zcela aktuální a v souladu s moderní „metou“. Nakonec jsme dospěli k názoru, že je to náš turnaj a že můžeme.

Mnoho hráčům bylo doporučeno, ať dosypou více troop, další byli tázáni, jestli si myslí, že dva a více flyerů je „retro“ a tak. Snažili jsme se o to, aby žádný ze zaslaných listů nebyl vyloženě nehratelný v rámci všech vybraných misí, což se asi povedlo.

S výběrem misí pomohla pravidlová kniha třetí edice. Jen pro zajímavost, tato kniha obsahuje 14 misí rozdělených do čtyř kategorií, takže bylo z čeho vybírat. Jasně, některé byly poněkud nepříjemné, ale z mé vlastní hlavy nejsou. Může to znít trošku alibisticky, ale pokud nechceme hrát základní varianty, tak kombinace mise a deploye, která je pro jeden typ armády výhodnější, než pro jinou, se prostě objeví.

Zanedlouho plno

Po vypsání termínu se nám turnaj bleskurychle naplnil – 12 teamů po 3 lidech během necelých dvou dní považuji za slušný úspěch. Vzhledem k podstatě akce, a to odpočinková, lehce nadnesená Warhammer party, je to překvapující. S „úspěchem“ se bohužel pojilo také mnoho práce. Bylo třeba rozšířit kapacitu tělocvičny, vyrobit více terénu a sehnat další desky.

Neříkám nic, jen že práce na terénech je nevděčná a velmi děkuji každému, kdo přiložil ruku k dílu. Jelikož nejsem ani prodejna, ani herní klub, tak cílem bylo trošku rozšířit zásoby funkčního „tabletop“ terénu. Třicet ruin a třicet skal je dobrý základ, ale chce to víc.

Aneb „Proč já nemám FP armády“

Dále to chtělo nějakou, jak se říká, přidanou hodnotu. Po minulém úspěchu byly klobásky jasná volba a teď – co k tomu? Volba padla na pivovar Gwern, rodinný minipivovar vyrábějící běžnou desítku a speciály. Běžnou, pokud za „běžné“ považujete nefiltrované a nepasterizované. Pivo mělo úspěch, a to takový, že si dokonce jeden z našich hráčů dal tu práci a napsal pivní recenzi:

Brutální Haka – 13 speciál Gwern – Jazyk se mi ještě teď chvěje vzrušením z té nádherně hořké chuti, druhou hru jsem vnímal jen napůl a 3 hru jsme s Grigorijem řádně nachmelení jenom prokecali, mozkové buňky vnímaly jen tu hořkost a nějaký kostičky cha cha chachacha 5 z 5″

„10 Gwern – přesně můj styl, mám rád tyhle nahořklé desítky z minipivovarů, je to hodně podobná chuť jakou mají Letiny, jemná hořká desítečka bez přílišné sladkosti,co vám na jazyku tancuje radostném opojení.S Hakou se to samo nedá srovnat,ale to je ouplně jiná liga 4,4″

Hořký speciál Brutální Haka bohužel zrecenzován nebyl, ale za jeho kvality mluví fakt, že se jej vypily dva sudy.

Pivovaru touto cestou děkujeme také za půjčení skla, výčepního zařízení a obecně milý přístup. Pokud se nic nezmění, tak máme jasné pivo na další turnaje.

Dále velký dík patří Matoušovi a Game mat  za zapůjčení podložek a pár terénů.

Předturnajový shon vypukl až tuším v úterý před začátkem, nicméně i tak díky Císařovi za státní svátek, protože do té veškeré logistiky jsme zvládli ještě navařit něco málo gulášku pro hladové krky. A že se po něm zakouřilo (Na mě se nedostalo :/)

V pátek proběhla běžná logistika, závoz, nošení desek, skládání stolů a tak. Zjišťujeme, že podpěr pod desky je málo a že musíme počkat na Diabla, který dorazí v sobotu poránu. Ze zdravotních důvodů nám ale odpadá jeden hráč, takže narychlo sháníme posilu z Plzně.

K pátečnímu veselému programu se nebudu vyjadřovat. Dejme tomu, že jsme rádi, že nikdo neumřel a děkujeme slovenské výpravě!

„Katchere, měli bychom jít spát.“

„Jo, okolo třetí nejpozději to ukončíme.“

„Je pět ráno!“

I takové to z pátka na sobotu bylo.

Začínáme hrát

V sobotu ráno přijíždí zbytek vybavení a s drobným zpožděním se rozjíždí kola turnaje. Reakce na propozice jsou, inu, klasické. Stálé účastníky zájezdu to nepřekvapí, „nováčky“ naopak konsternuje. Ale taková je karma, jak by řekl jeden králíček.

Vyslechnu si řádku stížností a smutných povzdechů, se kterými se tak nějak počítalo a už mě nepřekvapí. Turnaj, pípa a grill běží do večerních hodin a vše se zdá být v pořádku. Aspoň tedy podle lokálních měřítek. Ti, kteří už dohráli, občas hledají nějaké schované soudruhy (Hra spočívající v hledání schovaných kartiček s obrázky komunistických vůdců, volně inspirovaná seriálem Pokémon – Chyť je všechny! Celkový počet byl 20), případně řeší běžné věci – warhammer, rodinu, budoucnost, pivo. Během turnaje si skoro nikdo na nic a nikoho nestěžuje, obvyklým podezřelým se ordinuje kofola místo piva a vše šlape.

Škoda jen, že v sobotu večer odpadnou další dva účastníci, avšak z přijatelných důvodů. Zdraví neporučíš a náhradníka ke stolu nepřipoutáš.

Sobotní večer se nese v duchu unaveného klidu. Rozbalíme si novou deskovku Burning of Prospero propůjčenou Ogřím doupětem a okolo třetí dokonce člověk i usne. V neděli se dohrají poslední dvě hry a je to trošku na dřeň, protože už o něco jde.

Takže nyní k vtipnostem :

Výsledky Generál, top Five týmů

1. Fukushima Warboys – 220
2. M.R.D. – 217
3. Pravdoláskari – 205
4. Wrath of Empire – 199
5. Ukrutní Čoboláci 190

Velmi těsný výsledek, jak vidno, a to přesně o 1% v totálním možném počtu bodů. Pro úplnost bych rád dodal, že tým M.R.D zde doplatil na to, že hlavní bodování je bodové, nikoli Výhra/Prohra. V klíčové hře se jim podařilo Fukushima Warboyz porazit. Tak jak tak, i to 1% je důležité a počítá se.

Vzhledem k bočním minihrám, laděným do československé komunistické éry, vypadá finální hodnocení takto :

Výsledky Overall

1. Fukushima Warboys – 232 (Plnitelé pětiletky)
2. Pravdoláskari – 225 (Plnitelé pětiletky)
3. M.R.D. – 223 (Tržní hospodáři)
4. Wrath of Empire – 199 (Plnitelé pětiletky)
5. Ukrutní Čoboláci – 190 (Tržní hospodáři)
6. Tvargle – 150 (Sabotéři socialismu)
7. Flufferské Lobby – 129 (Tržní hospodáři)
8. Fluffy Bunies – 117 (Sabotéři socialismu)
9. Veverky – 106 (Tržní hospodáři)
10. Veil of Tierce – 101 (Sabotéři socialismu)
11. Pilsen Relic Team – 47 (Tržní hospodáři)
12. Zmrdi – 27 (po třetí hře posláni do gulagu)

Jak vidno, pětiletka se plnit prostě musí!

Vítězům gratulujeme a blahopřejeme. Škoda jen, že si také odnesli obě anticeny. Trošku mě mrzí dohra a nálada některých účastníků po skončení turnaje. Zcela chápu, že hrajeme „tak trošku jinou hru“, avšak člověk by čekal více nadhledu a sportovního chování. I na internetu.

Jako organizátora mě mrzí, když někdo bere své zasloužené umístění jako „šlápnutí do úsměvu“ či „tak jsme jim to okořenili.“ Doufám, že někdo z „vážnější“ scény nás navštíví i příště a že se bude bavit tak, jako my všichni – Warhammerem.

Všechny kategorie a další fotky vítězů si můžete prohlédnout na Potanově blogu.

A na závěr

Rád bych poděkoval všem, kteří mě celý rok podporují v této činnosti – jak spoluorganizátory, tak hráče. Přeci jen, bez Vás by to nebylo. A tak si dáme na závěr skupinové foto!