Operace Alkoun splněna! Neskončili jsme poslední a ještě rozesmáli Ostravaka

Pražské Ogří Doupě hostilo během listopadové soboty turnaj ve hře Star Wars: X-Wing. V Pardubicích tuto hru poměrně pěstujeme, takže jsme se rozhodli sestavit letky, vlažně potrénovat a vyjet do metropole na zkušenou. Nakonec odjíždíme jen dva. Filip s Rebely, já s frakcí Scums and Villianry.

V herně se postupně schází 12 hráčů. Je však zajímavé, že Scums, ačkoliv se ve filmu mihnou jen opravdu okrajově, jsou zastoupení více než v polovině případů. Zbytek tvoří Rebelové a po starém, dobrém Impériu a jeho TIE fighterech ani vidu ani slechu.

Když jsem si stavěl letku a přemýšlel, jaké lodě vyberu, jaké piloty do nich posadím a jakými zbraněmi stíhačky osadím, měl jsem pocit, že se mi podařilo vyprodukovat „kombo“, se kterým budu za malé powergamerské prasátečko. Skutečnost však ukázala, že můj list byl v promyšlenosti a synergiích jednotlivých karet hluboko za okolní konkurencí.

Do Prahy odlétla letka ve složení:

Kavil na Y-Wingu, ten byl osazen Twin Laser Turretem (TLT). Kavil přidá kostku do útoku, když střílí mimo svoji výseč a TLT umožňuje dvakrát vystřelit kamkoliv do vzdálenosti 2 – 3. S Kavilem tak dokonce čtyřmi kostkami. Těžko se tomu uhýbá. Y-Wing měl ještě Unhinghed Astromecha, který lodi umožnil mnohem lépe zatáčet.

N´Dru Suhlak letěl na Z-95 Headhunter – sám pilot má schopnost, že pokud v okolí není žádná přátelská loď, hází kostku na útok navíc. K tomu se přímo nabídl pilotní talent Lone Wolf, který umožňuje přehazovat útočnou i obranou kostku, pokud v okolí není žádný kamarád. A Zetko neslo Cluster Missiles (dvě salvy po třech kostkách, když je N´Dru osamělý, dokonce čtyři a s přehozem!). K tomu ještě měl Guidance Chips, které jednou za kolo umožní poupravit výsledek útoku raketami.

Palob Godalhi letěl v HWK – 290. Jeho schopnost soupeři vůbec neviděli rádi – do vzdálenosti 1 – 2 dokáže nepřátelským lodím ukrást Focus (jednorázový žeton umožňující měnit výsledky na kostkách). Jelikož moc dobře nestřílí, i jeho loď jsem osadil TLT a ten ovládal Dengar, který umožní přehodit jednu kostku na obyčejnou loď a dokonce dvě, když se střílí na pojmenovaného pilota.

Nezbylo mi moc bodů, tak jsem letku doplnil Black Sun Soldierem na Z-95 s Cluster Missiles a Guidance Chips, jako levnou vosu, co ale dokáže docela slušně bodnout.

V Pardubicích jsem letku testoval jen na stíhačkách a docela se dařilo. Říkal jsem si, že když nepotkám velké, zbraněmi, torpédy a upgrady osazené lodě, mám docela šanci. V první hře rovnou potkávám list, který obsahuje právě dvě takové.

Plánování

Jak se do Dengara volá, tak se z Dengara ozývá

Shivaja na stůl posadí dvakrát JumpMaster 5000 což je asi dvakrát větší loď, než má největší stíhačka. Dost připomíná letící půlměsíc. U každé má pěknou řádku upgradů, které mu umožňují to i ono a ve výsledku z nich dělají totální zabijáky. Jeden JumpMaster pilotuje Dengar, druhý Manaroo.

Stavím Zetko, Kavila i Paloba na svoji pravdou stranu, osamělý N´Dru letí podstatně víc nalevo. Proti mně se neohroženě řítí Dengar. Jeho kolegyně Manaroo se krčí v záloze, podporuje Dengara tím, že mu předává focusy, target locky i evady, co sám nasbírá, a čeká, dokud jeho výrazně agresivnější kolega buď nezabije všechny nepřátele, nebo přitom sám nezhyne, aby se pak Manaroo sama zapojila a uklidil zbytek. Tak by se dala ve zkratce popsat naše hra.

Když se přiblížíme na dostřel, soupeř se jako první zaměří na Paloba. První salvou jej zbaví štítu i poloviny životů. Všechno, co mám k dispozici, střílím po Dengarovi. Daří se mi z něj ozobávat štíty i první životy, jenže pak se ukáže, že jak se do Dengara volá, tak se z Dengara ozývá. Soupeř použije jeho schopnost po obraně vystřelit znovu.

Já si to neuvědomil, hloupě si nepošetřil focus na HWK-290, kvůli čemuž mi přesnou ranou loď vybouchne. Dost k tomu pomáhá fakt, že Dengar má upgrade (jehož jméno jsem zapomněl), čímž mě nutí přehazovat úhybné kostky. Dostává za to sice stres tokeny, takže sám Dengar nemůže dělat akce. To mu ale nevadí, páč jej na dálku podporuje Manaroo. Dengar si tak může vesele hromadit stresy, až jich na konci hry za sebou táhne pěknou řádku. A to si soupeř ještě postěžuje, že to je slabota, že jich občas bývá i dvacet!

Další kolo mě Shivaja překvapuje, že se jeho Dengar umí otočit o 180 stupňů (i když má stres), čímž překvapí mého Black Suna a odpaří jej na jedinou ránu. Do boje se zapojí N´Dru a pokračujeme v bití Dengara.

Dengar zahnal Kavila na okraj

Ten v pátém kole konečně umře. Byla to dřina, ale aspoň něco. Nicméně se mu ještě podařilo zahnat Kavila na kraj bojiště a nechat jej tam s jedním životem. Stáčím stíhačky zpátky na střed, abych si to rozdal s naprosto živou a zdravou Manaroo, která chca nechca nalétává do boje.

Následující tři kola mi umře Kavil, ale ozobe pár štítů z JumpMasteru. Výbornou salvou se blýskne N´Dru který konečně může využívat svoji schopnost naplno, protože prostě v okolí už žádné kamarády nemá. Soupeři zbývají dva životy a N´Druovi jeden. Špatně se s ním ale otočím, naběhnu nepříteli přímo před hlavně laserů a sám na něj nemohu vystřelit. Shivaja si vítězství pojistí použitím upgradu Feedback Array. Stojí jej to jeden život, ale N´Druhovi sebere ten poslední!

Prohrávám, ale alespoň beru hodně pomocných bodů.

Stůj, nebo se netrefím

Druhá hra mě staví proti elitě elit všech rebelských pilotů – Poe Dameronovi v X-Wingu T – 70 a s ním letí Dash Rengar v YT-2400 Freighter. Celému tomu dvoumužnému cirkusu šéfuje Shang.

Vylepšení lodí opravdu nedokážu příliš přesně reprodukovat, neboť to byla strašlivě rychlá hra. Soupeř už své kombo znal tak dobře, že jej prováděl automaticky. Karty ještě neznám, tak se jen snažím neztratit se v tom úplně.

Ve výsledku je jeho Poe naprosto neuhnatelnou lodí, která se mrštně dokáže dostat z každé situace, prokličkovat mezi mými číhajícími stíhačkami a dostat se jim buď z výhledu, nebo tak blízko, že je mocnou salvou sestřelí dřív.

Soupeři navíc pomůžu tím, že na začátku prvního kola tak blbě naplánuji manévry, že se mi Kavil s Palobem srazí, oběma se tam plete Black Sun. Než se z toho chumlu vymotají a vrátí se do formace, už je u nich Poe a neomylně sestřelí Paloba. Začnu jej ozobávat TLT.

Shang se zaměří na Kavila. Žene ho přes celé bojiště, zbaví jej štítů, stáhne na jeden život (tady mu dost pomohly karty kritického zásahu, kdy místo dvou životů dostal Y-Wing hned za čtyři). Kavil se ocitne doslova v koutě. Nemůže ale vystřelit první. Poe jej sestřelí.

Sice to vypadá, že spolu nemluví, ale to se brzy změní.

Na jeho X-Wing ale míří můj Black Sun. (N´Dru padl za oběť Dashi Rengarovi minulé kolo). Ten se pomalu blíží k mým lodím. Dash střílí dřív než Black Sun. Ten je naštěstí za asteroidem, takže se mu podaří uhnout všem zásahům. A že jich bylo! Díky tomu může vypustit rakety na Poa a zabít jej.

Situace je opět stejná jako v minulé hře.

Mano u mano tu stojí jedna velká loď s jedním životem (N´Dru se činil) a jedna malá loď (moje) taky s jedním životem. A Dash opět stihne vystřelit první.

Opět prohrávám a opět si beru hodně pomocných bodů.

Bolestivý astromech

Myslíte, že jsem ve třetí hře potkal pár stíhaček? Kdepak. Rogenova letka obsahuje jeden JumpMaster 5000 s obdobnou výbavu, jakou měl ten Shivajův, jen pilot žádnou speciální schopnost neoplývá. Vedle něj letí Kath Scarlet na Firespray-31 vylepšeném tak, aby uměl střílet hlavně ze zadních střílen. S Rogenem vtipkujeme, že by mohl do boje rovnou zacouvat. To, bohužel, nejde.

Nalétáváme na sebe. První kolo se nikam neženu. Druhé také ne, ale jemně točím letku ve formaci doprava a k jejím řadám přilétne Kath. Otočí se, připravená zasypat nás ze zadní věže pořádnou salvou. Zvolí Paloba a odstřelí mu štít a dva životy. Jenže pak to fakt schytá.

Kath se postavila tak „dobře“, že Black Sun jej má v RB 1, tudíž háže o útočnou kostku navíc, Kavil a Palob jej mají na RB 2, tudíž po něm mohou střílet z TLT. A o kousek dál je N´Dru, který na něj může střílet rakety. Long story short, Kath dostane po čumáku a zůstane mu jeden život.

Už tě máme!

Díky tomu stihne následující kolo popoletět a naklást jednu iontovou bombu. Jako bych to tušil, manévruji loděmi tak zvolna, že do ní nikdo nevlétne. Kavil s N´Druhem zabijí Kath Scarletovou. Toho pomstí JumpMaster, když zabije Paloba.

V dalším kole se obětuje Black Sun, když jako první vlétne k bombě a nechá si ji explodovat do obličeje. N´Dru a Kavil útočí na zbylý nepřátelský půlměsíc. N´Dru ale přitom umře. Soupeř má totiž na palubě dost nepříjemného droida R5-P8 a říká mu „painbot“. Hned chápu proč. Každý výstřel na jeho loď totiž painbot oplácí. Hodí-li majitel na kostce hit – útočník dostane zásah. Hodí-li crit – po životě to dostane obránce i agresor. Tímto způsobem mi nejprve načne a pak dorazí N´Drua, když mu v tom výrazně pomůže kritický zásah, který mu dá rovnou za dva životy.

Pilot: „Nešahej na to!“ Paintbot: „Hups“ Loď: BUM

Vše tak zbývá na Kavilovi. Ten oblétává JumpMaster v rozvážných obloucích a TLT se prostě nezastaví. Co kolo, to život nebo dva dolů. Painbot se ale činí a oplácí to jako vzteklý. Black Sun se mezi tím otřepe po nárazu do iontové bomby, zkusí se vrátit do boje, ale soupeř jej sestřelí. Teď už je to definitivně na Kavilovi.

Poslední slovo však má překvapivě Painbot. I když má jeho loď poslední život, soupeř jej přesto použije. Hodí crit! A bouchne.

Díky tomu si připisuji vítězství.

Dopadli jak Pardubáci v Praze

Vidím vítězství veliké

Filip je na tom s výsledky podobně. Po první úspěšné výhře narazil na smečku M3-A Interceptorů, kteří byli propojení mindlinkem a každý nesl těžký laserový kanón. Ti jej rozstříleli tak, že ani nestihl zachrochtat. Nebylo divu, že s touto letkou Kejv vyhrál celý turnaj. Jeho třetí střet byl sice těsný, ale podlehl a bohužel toho nezabil tolik, čili skončil na pomocné body s jednou výhrou a dvěma porážkami pode mnou na desátém místě. Já skončil devátý.

Chov alkounů

Byl to můj první turnaj nějaké wargamy, kdy po třech odehraných hrách hodinky ukazovaly teprve půl třetí odpoledne (a ne tak osmou večer). S chutí bych si dal ještě jedno kolo, ale většina hráčů už uprchla, tak jsme je napodobili.

Ve vlaku jsme se dlouho divili, že na turnaji kompletně chybělo Impérium a drtivě převládaly velké lodě nad malými stíhačkami. Nicméně krátce na to jsme už klábosili o všem možném. Řešili jsme ale takové blbiny, že Ostravak sedící vedle nás, měl co dělat, aby se udržel a nesmál. Jeho dvě ratolesti na nějakou hranou slušnost z vysoka kašlaly a řehtaly se hlasitě většině našich poznámek. To mi dodalo a rozhodl jsem se, že tátu prostě donutím se smát.

Nejvíc měl namále, když jsme začali s Filipem luštit křížovku dohromady. Povolil až u Přelouče, když jsem navrhl, že bychom si mohli pořídit stádo alkounů obecných.

Alkoun je vodní pták a dlouho jsme na něj v té křížovce nebyli schopní přijít. Pak jsme si správnost ověřili na Googlu, a když jsem viděl, jak pěkný to je opeřenec, zatoužil jsem jej chovat. Jak jsme začali probírat chov alkounů pardubických a lázněbohdanečských, Ostravak se už tlemil na celé kolo.

Mise splněna.