Český portál o wargamingu

Nejnovější příspěvky


/ 0

Reporty

Kubis jede na VVT

27.2.2017

Máme za sebou další Velmi – něco – turnaj, tentokrát ve znamení lásky, a já si řekl, že by nebylo od věci sepsat něco málo zážitků ze strany našeho týmu, jakožto jedinců metou a jakýmkoli náznakem strategie zcela nepolíbených. Takže pěkně popořadě.

 

Celá akce pro mě v pátek začala o něco dřív než jsem čekal Potanovým telefonátem, že nestíhají a je potřeba, aby někdo zašel vyzvednout medaile. Takže o hodinu míň na dokončení posledního modelu. Super. Odbudu si funkci poslíčka a kolem půl páté přicházím k hale, kde už je v plném proudu stěhování věcí z aut. Takže vyhrnout rukávy a hurá do práce, to pivo se samo neodnosí.  Po pochutinách přichází na řadu stoly, přičemž se nemůžu zbavit pocitu, že nám s Dreamorem prošly rukama snad ⅔ z nich. Na druhou stranu herní desku jsem potom nenesl ani jednu, tak asi nemám nárok si stěžovat.

Jak se tak odpoledne přelévá ve večer objevuje se čím dál víc známých tváří a pomalu se rozjíždí zábava. Sedíme, povídáme, lejeme do sebe dvacítku pivo a v duchu valentýnského turnaje rozvěšujeme nafukovací srdíčka a jednorožce. Prostě takový normální večer před turnajem. Kolem jedenácté mi dochází, že jsem chtěl ještě dokončit poslední model, takže vyrážím k domovu. Nutno podotknout že už značně společensky unaven. Po příchodu moudře naslouchám svému vnitřnímu hlasu (“jsem opilej, neměl bych se poslouchat”) a beru do ruky štětec…

 

Sobotní ráno probíhá podle klasického scénáře “nechce se mi vstávat, ale za hodinu mám začít hrát”, obohaceného ještě o děsivé uvědomění, že jsem předchozí večer měl snahu barvit. Naštěstí zjišťuji, že se mi jakýmsi záhadným způsobem povedlo bombardér opravdu dokončit a ani se za ten výsledek není třeba stydět. Že stůl vypadá, jako by ho někdo znásilnil drybrushem je věc druhá, ale kusů nábytku se na názor nikdo neptá. A teď už k samotnému turnaji.

0

 

Hrálo se ve dvojicích na 3000 bodů, přičemž vzhledem k tomu, že Erik vlastní orky zatím nemá, musel jsem celý list dávat dohromady z toho, co se mi tu válí. Takže hrajeme takovou docela všehochuť, ale hlavně, že nás to baví (a protihráči si myslím taky nemohli stěžovat). Velení našich zelených hord mají na starost Grukk Face-Rippa a big mek zalezlý ve stompě, zbylé HQ sloty zaplnil Mad Dok Grotsnik a Weirdboy (nakonvertěný z fantazáckého grot shamana). K úloze živého štítu posloužili čtyři troopy gretchinů – stále odmítám hrát boyz – a dvě skupinky nobů, kteří se povětšinou drželi kolem Grukka a Grotsnika.

Do boje se taky nově pustili dvě letadélka – bombardér a konvertěný dakkajet. Byl jsem docela zvědavý co s nimi dokážu napáchat, ale nakonec se ke slovu moc nedostali, takže to s nimi budu příště muset zkusit znovu. “Těžkou” podporu nám měla dělat baterie kanónů, looted wagon (původně mechaňácký onager) a skupinka killa kan. Sic o ničem těžkém se tu mluvit moc nedá a o podpoře už vůbec ne. Ale snažili se chlapci. No a nad tím vším se tyčila stompa a falický kus plastu známý pod názvem plasma obliterátor – potřeboval jsem doplnit body a maríny smažících věcí není nikdy dost.

Hra první

Do začátku potkáváme sestry a vesmírné vlky s mastodontem. S naší sestavou a taktickými schopnosti je mi předem jasné, že jsem dostali dvacku, ale to nám naprosto nevadí a jdeme do toho po hlavě. Při přípravě na mě z pytlíku mimo kostek vypadává i soudruh Lenin – pozůstatek z minulého turnaje. Neváhám a umisťuji podobiznu ruské mumie na čelo stompy doufaje, že nám Vladimír Iljič přinese trochu štěstí (a přitáhne něco pozornosti).

Kostky stojí při nás a daří nám ukrást soupeři iniciativu. Hurá, máme šanci udělat něco málo škod než budeme smeteni ze stolu. Nebo taky ne. Stompa svou střelbou neodpálí zhola nic, pak ještě Erik hází jedničku a plasma obliterátor tak smaží gortí posádku místo nepřátel. Nic jiného nedostřelí. Smutný příběh.

Potom už hra probíhá velice rychle, stompa padá během jednoho kola a příchozí letadélka okamžitě sestřeluje mastodont. Zbytek jednotek je sice statečný, ale současně také mrtví, takže Lenin nepomohl a dostavil se očekávaný výsledek 20:0 pro impérium. S klukama se ale hrálo pěkně a Robin mě ještě stihl poučit o některých důsledcích posledního GW FAQ. Za mě dobrý, Erik se taky bavil a alespoň máme jakousi-takousi jistotu, že v dalším kole potkáme pohodovější protihráče.

Koukám na vedlejší stůl, kde hraje náš spřátelený tým Čenda s Dreamorem a když vidím jejich situaci, tak si říkám, že jsme vlastně zas tak špatně nedopadli – pro Čendu je to první turnaj a potkat hned zezačátku Mešugeho je pro něj asi docela šok. Přičemž tedy mluvím o sestavě a ne o těch void shieldech a la záchodová trubka. Alespoň máme jasno, že další hru hrajeme s našinci, protože krom nás nikdo jiný dvacku nedostal.

 

1

 

Hra druhá

Potkáváme Čendu s Dreamorem, přesně jak jsme čekali. Tedy tau, chaos s knechtem a záruka zábavné hry. Nechceme nic hrotit, tak se předem domlouváme na 10:10 a jdeme si zahrát oddechovou hru (což jedině vítám, protože mě tou dobou přepadl příšerný bolehlav kdo-ví-z-čeho). Házím na strategic warlord trait a padá mi infiltrace. Hurá, máme tu infiltrující noby. Kostky nám přejí a naše jednotky se plíží kupředu jako první, čímž docela kazí plány tau stealth suitům, které se tím pádem nemají kam infiltrovat a musí potupně začínat de-facto ve své deploy zóně. Pak už takové štěstí nemáme a kluci jdou první.

Překvapivě to není tak tragické, a i když Dreamorův deamon prince zkouší nějaké čáry-máry a tau pálí co to dá, ztráty na naší straně jsou minimální. Je na čase jim to vrátit! Stompa rozsévá smrt. Doslova. Tau se nemají rádi s S10 AP1 massive blastem. Až mi to přišlo i trošku nefér, ale na to se tady nehraje. Na druhou stranu deamon prince pochytal až nezdravě moc střelby ze všeho možného aby nakonec jediné zranění obdržel od skupinky grotů. Šestky holt občas napadají.

Jak hra pokračuje, začínají se dít věci (kdo by to byl čekal), přičemž za povšimnutí stojí hlavně dvě místa – náš deploy, kde na sebe koukají knecht se stompou a jeden kopeček na kraji mapy, za kterým se krčí skupinka grotů, úspěšně uhýbajíc střelbě fire warriorů. Nejrychleji se překvapivě vyřeší náš knecht-problém. Kvůli prchajícím grotům na něj sice nemůže naběhnout stompa, ale Erik trvá na tom, že nobové to zvládnou a jde do toho. Měl pravdu, když se dostanou na řadu, zbývá sice z jednotky jen Grotsnik, ale o to víc se mu daří. Kostky padají a super heavy je během jediného kola na kusy, sic při výbuchu s sebou vezeme i statečný charakter. No co se dá dělat, hlavně že je pryč. Troopy za kopečkem se oproti tomu baví o poznání víc a zanedlouho na sebe koukají jeden grot (který jakýmsi záhadným způsobem neutekl) a jeden fire warrior. Čenda je z této situace poněkud konsternován a vyhlašuje charge, s cílem situaci definitivně vyřešit. Jakýmsi záhadným způsobem těch 11’’ opravdu doběhne …aby se do konce hry zasekl v close combatu s grotem… Milá hra se spoustou zábavy.

 

2

 

Hra třetí a sobotní poslední. Necroni, motorková marína a tentokrát pro změnu dva knechti, tohle bude sranda. Tady asi není moc co povídat. Postřílíme pár motorek, necroni povraždí noby a na naše nebohé jednotky neustále prší nepřátelská artilerie. Chci stompou rozsekat monolith, ale štěstěna se opět přesunula někam jinam, takže uniká s posledním hull pointem. Obracím tedy svou pozornost na bližšího knechta, ale tam je výsledek velice podobný – prostě to nepadá a chudák stopma dostává docela na frak. Nakonec sice knecht padnul, ale stompa jde hned po něm na spoustu necroní střelby. Smutný příběh, protože s tím zbývajícím knechtem už nic neuděláme. Prostě dostáváme náklep. Hra nás ale baví a to je důležité.

Ještě bych měl vyzdvihnout heroický výkon skupinky grotů (koho jiného taky), kterým se povedlo ustřílet jednoho necron destroyera a zahnat tak celou jednotku na útěk. Stateční gretchini, škoda, že o kolo později všichni pomřeli…

Tahle hra byla jediná, kde jsme se obtěžovali počítat body a taky to podle toho vypadalo. Po 15min snažení zjišťujeme, že to zas tak tragické asi nebylo, protože se nám povedlo uhrát celý jeden bod. Hurá!

Tím naše sobotní hraní končí, já ještě chvíli sedím a povídám s ostatními, ale pak se odebírám do postele, protože toho za ten den na mě bylo docela dost a spánek je dobrý (občas dokonce lepší než alkohol).

 

3

Boss Leninowizz

 

Nedělní ráno probíhá naprsoto ve stejném duchu, jak to sobotní, jen s tím rozdílem, že nemusím zjišťovat, jaké škody jsem předchozí večer na modelech napáchal. Dovleču se do haly, zjistím s kým vlastně hrajem a jde se na věc.

Čtvrtá hra pro nás byla asi nejzábavnější z celého turnaje.Tentokrát hrajeme proti maríně, konkrétně Salamandrům. Dokonce si tentokrát čteme i speciální pravidla mise, takže mimo to, že naše síly jsou ze všech stran obklopeny marínou (alespoň, že je zelená!), vybíráme z armády Julii a Romea. Pokud Julie umře, Romeo se nám pokusí porpíchnout, respektive v naším případě spíš přecvaknout vlastní power clawou. Vtipné.

Tentokrát se snažíme u hraní i trochu přemýšlet a rozestavujeme jednotky tak, aby nám nemohly drop pody nesoucí melta mariňáky spadnout za stopmu a pokazit jí tak den. Strategie se vyplácí a marína si tak volí za cíl plasma obliterátor, který má ve výsledku spíš stejně jen přitahovat pozornost, než něco skutečně udělat. Za celý turnaj se vyjma jediného případu uškvařil hned v prvním kole. Šestky jsou mocné, ale jedničky holt mocnější. Jinak celá hra vlastně spočívá v naší snaze nebýt převálcováni impériem, což se nám vcelku daří a to i přes to, že chlapci ten drop pod do zad stompy nakonec nějak dostali (přežila to). Vzhledem k tomu, že se hra vleče a musíme končit druhým kolem, snažíme se zapojit ještě o něco víc taktiky a Erik s noby vyráží zabrat jeden z klíčových objectivů, z nichž druhý už drží groti schovaní za zbytky looted wagonu. Naše letecká podpora opět nedorazila, nepřátelská ano. Au.

Stav věcí na konci hry, tj. našeho druhého kola: Držíme oba objectivy, a obě strany mají na živu jak Romea, tak Julii (tedy plno lásky všude, hurá!). Počítat se nám to nechce, dáváme si tedy 10:10 a jsme spokojení. Hra to byla zábavná, bylo potřeba taktizovat a prostě celkový dojem na jedničku. Super.

4

 

Pátá a poslední hra turnaje. Chaos. Spousta chaosu. Jen při pohledu na ty dva deamon prince mě mrazí. Rozestavíme armádu už v prvním kole je mi jasné, že to bude velice jednostranné, mimo jiné proto, že nám začínají do řad padat ignores cover placky a na druhé straně stolu se odkudsi z warpu vynořil bloodthirster. Super. Do toho na mě začíná doléhat únava, takže přenechávám většinu hraní na Erikovi a sám pomalu sklízím zabité modely. Aby toho ještě nebylo málo, tak se mi uvolní pin na stompě a super heavy tak musí poslední hru fungovat bez ruky. Prostě škoda mluvit. Chlapci na druhé straně stolu to naštěstí taky nehrotí, takže ač dostáváme na frak, hra je to stále přátelská a pohodová, oficiální výsledek 5:15. Mimochodem tentokrát nám letadélka přijdou, ale nemají moc šancí něco udělat, protože druhým kolem opět končíme hru.

A to by bylo asi tak všechno, další turnaj za námi. Hrdě můžu říct, že jsme úspěšně obhájili poslední místo a nahráli celých 26 bodů. Nakonec jsem ještě vyfasoval cenu organizace za nejhezčí armádu, nechal se zvěčnit na skupinovém fotu, rozloučil se s ostatními účastníky a vyrazil k domovu.

Co říci závěrem? Pivo dobré, jídlo dobré, hraní dobrá, společnost výborná…prostě samá chvála. Příště zas!

 

 

Nadšený gamer, primárně Warhammeru....a milovník piva

Komentáře

Zatím nejsou žádné komentáře.