Slovo o pardubické výpravě na Combat Arms Tournament

V brněnské herně Black Oil se během soboty uskutečnil turnaj týmů ve Warmachine/Hordes a pardubický výprava na něm nesměla chybět. Naše družstvo jsme sestavovali vpravdě profesionálním způsobem a trénovali tak, jak to ještě svět neviděl. Doslova.

Já se rozhodl hrát Trollblods. Sestava armády mi ale nedala zase tolik práce, neboť jsem jenom posbíral modely, co jsem měl doma, a namaloval je, abych měl fullpaint, byť nebyl povinný. Pochopitelně to bylo vše na poslední chvíli, a tak jsem odkládal štětec tři hodiny před odjezdem do Brna. Ještě že u silnice stojí tolik benzínových pump a v nich čepují také kafe. V autě ještě domluvíme strategii, abychom všichni alespoň jednou vyhráli.

Turnaj se hraje na 50 bodů a povinné je postavit 2 listy a oba alespoň jednou zahrát. Pak mi bylo řešeno, že se to nemusí, a tak hraju celý den jen s tímto:

Grissel Bloodsong
Troll Impaler
Dire Troll Bomber
Dire Troll Mauler
Kriel Warriors (Leader and 9 Grunts)
+ 1 Kriel Warrior Caber Thrower
Krielstone Bearer and 5 Stone Scribes
Krielstone Stone Scribe Elder
Swamp Gobber Bellows Crew (Leader and 1 Grunt)
Trollkin Champions (Leader and 4 Grunts)
Trollkin Warders (Leader and 4 Grunts)
(upřímně, v té druhé armádě byly jen asi tři modely jiné)

Neohrožení trollové připravení vyrazit do bitvy.

V prvním kole hrajeme s týmem Continuous Fire. Jelikož je to týmový turnaj, musíme se nějak napárovat a na to existuje systém. Kapitáni hodí kostkami. Kdo vyhraje, volí, zda budou týmem A nebo B. Béčka posléze vezmou jednoho hráče ze svého týmu a nabídnou jej soupeřům. Tým A vybere jako odpověď dva své členy a nechá protivníka utvořit první dvojici. Teď je řada na Béčku, aby poslali do hry dva hráče, a kapitán Áček spáruje další dvojici. Ti zbylí hrají spolu. Systém ještě počítá s výběrem stolů a práva na jejich výběr, ale mám pocit, že jsme to prakticky nikdy neřešili.

V praxi to vypadá tak, že si ze soupeřových armád vyberete jednu, proti které si myslíte, že máte naději, a dostanete jako soupeře něco úplně jiného.

První boj, první výběr soupeře. To ještě máme úsměv na rtech.

První hra mi soupeře přinese jako soupeře Jakuba a jeho Skorne:

Tyrant Xerxis
Bronzeback Titan
Cataphract Cetrati – Leader & 5 Grunts
Cataphract Arcuarii – Leader & 3 Grunts
Cataphract Arcuarii – Leader & 3 Grunts
Cataphract Arcuarii – Leader & 3 Grunts
Cataphract Incindiarii – Leader & 3 Grunts
Cataphract Incindiarii – Leader & 3 Grunts
Cataphract Incindiarii – Leader & 3 Grunts
Paingiver Beast Handlers – Leader & 3 Grunts
Tyrant Commander & Standard Bearer – Tyrant and Standard

Na stole to vypadá tak, že se na mě vyvalí obrovská masa těžce obrněné pěchoty, která díky Tyrantovi může procházet a střílet přes sebe navzájem. Říkám si fajn, trollí šampioni se už prokousali skrz větší pancíř, navíc si věřím, že i zbylé modely dokážou napáchat hodně škody. Aura plošně přidávají +2 ARM všem v dosahu Krielstonu zase soupeře zpomalí, než jej umlátím já. Ve výsledku jsem ve skorní armád doslova utonul.

Celý boj spočíval v tom, že se naše dvě linie uprostřed stolu srazily za mohutného třesku zbraní, skřípění pancířů a úpění raněných. Bohužel, úpěli hlavně trollové. Chybou možná bylo poslat nejsilnější modely proti těžce pancéřovaným Cataphract Cetrati, kteří s neuvěřitelným armorem až 24 a osmi životy na každém modelu prostě ne a ne umřít. Incindiarii se také snažili a co neumřelo po jejich střelbě, to alespoň zahořelo jasným plamenem.

Trollové se ukázali, že skutečně jsou velmi zapálení bojovníci, nicméně ani to jim nestačilo a kolo za kolem prostě ubývli. Soupeř mě na konci čtvrtého kola sevřel do mocné pěsti Halaaku tak silně, že mu nabízím bezpodmínečnou kapitulaci, protože jinak budu smazán. Schlíple hlásím kapitánovi, že jsem prohrál. Se štítem se však vrací jenom Petr, a tak prohráváme.

Levé křídlo padlo, pravé už se dlouho neudrží. Skorne je hladové.

Na druhou hru si to máme rozdat s Big Dick Bandits. Párujeme armády, takže se ocitnu proti Majkolovi a jeho Retribution of Scyrah.

Lord Arcanist Ossyan
• Banshee
Houseguard Halberdiers
• Houseguard Halberdiers Officer & Standard
Houseguard Riflemen
• Houseguard Riflemen Officer & Standard
Lady Aiyana & Master Holt
Mage Hunter Strikeforce
• Mage Hunter Commander
Stormfall Archers (Leader and 3 Grunts)
Stormfall Archers (Leader and 3 Grunts)
Arcanist
Houseguard Thane

Zhola nevím, co proti tomu dělat, a tak se prostě rozeběhnu kupředu a doufám, že něco přežije. Soupeř je opatrný a manévruje na své straně stolu. Nechce se mu moc na střed. S kusem obrovského štěstí mi Mage Hunter Strike Force nezabije Krielstone (ti hajzlíci vidí krz všechno). Odplata je mocná, kdy se mi podaří pomocí dvou čtyřpalcových placek od Bombera zabít většinu Strike Forcy, pár mrtvých elfů přidají i Wardeři a Kriel Warrioři, kteří si umí vymodlit +2 na hit a dmg, což se posléze ukáže jako velmi efektivní. Pak mi opravdu zatrne.

Vrcholný moment trollí invaze. Elfové prakticky chybí.

Soupeř spustí featu a jelikož mám mezi modely malou mezírku, kudy je vidět na Grisseldu, tak se pokusí ji zabít. Naštěstí jsem si pohlídal, aby měla na sobě tři Fury. Transferuji zranění do okolních beast a přežívám se čtyřmi životy.

Jak čas ubíhá, mizí nám armády. Trollům se daří trochu lépe, takže se mi v předposledním kole zničit soupeřův objective a dominovat zónu tak, abych nabral tři Control Points. Jsem však roztahaný tak, že je na Grizeldu vidět. Majkol ji zkusí zabít Ossyanem, jenže jej zradí kostky (v této hře asi potřetí ze tří klíčových útoků). Poté aktivuje Master Holta, který je v boji s jedním z mých Krielů. Soupeř mi říká, že má Gungfighter, takže může střílet z boje. Otočí se na Grizeldu a napodruhé ji zastřelí.

Teprve pak se dozvím, že ani jedno pravidlo, které Holt má, mu tohle neumožňuje udělat. Jenže, to už jsou armády sklizené. Co s tím? Kapitáni krčí rameny, soupeř krčí rameny, tak se na to vykašlu, nechám ho vyhrát a jedeme dál.

Z pardubických hrdinných bijců vyhraje naopak Ota, ale je zase sám, a tak zase nic.

Ve třetí hře se dostaneme do SLiSu. Potkávám Snipa a jeho Cryx.

Asphyxious the Hellbringer
Vociferon
Cankerworm
Satyxis Raider Captain
Saxon Orrik
Bane Lord Tartarus
Satyxis Raiders + UA
Mechanithralls (min)
Mechanithralls (min)
Necrosurgeon
Necrosurgeon
Bane Thralls + UA
Bane Knights

Tady je možná vhodné se Snipovi alespoň takto omluvit, jak špatný jsem byl protihráč. Únava, naprosto brutální, zvířecí řev ostatních padesáti potících se nerdů ve sklepení prostoře, asi 10 centimetrů, kde se dalo stát, abych nedrcal do hráče u stolu za mnou si vybralo svou daň. Dělám jednu chybu za druhou.

Co chci udělat, neudělám, protože to prostě nemůžu. Střílím na Thrally, jsou neviditelní. Střelím na Satyxsky, jsou imunní na blast. Blokuju Bane Knighty tak, že navážu přední modely pár Kriel Warriory, oni jsou Ghostly, takže okolo mě projdou, jako by se nechumelilo. Navíc nehodím zhola nic, takže soupeři usnadním už tak dost snadnou hru. Jednu chvíli to chci už prostě zabalit.

Tak se projdu (půl metru tam a zase zpět, protože víc místa okolo mě není) a chci to dohrát. Po dalším kole už sám Snip usoudí, že nemá cenu mě dál trápit, kdy mi vyčistí levé křídlo, zredukuje pravé a vysloveně se zakousne do mého středu, takže dřív nebo později bych skutečně prohrál i tak. Vysvobozuje mě nabídkou výhry na scénář. Rád souhlasím.

Ota i Petr tentokrát zvítězí, takže s nimi i celý náš tým.

Početný dav nemrtvých cryxích bojovníků.

Jak byla předchozí hra strašlivá, procházka na čerstvém vzduchu, cigáro a kafe dokážou zázraky, takže se proplesknu a nastupuji opět v příčetné náladě do další hry.

„Doufám, že to budou Češi, na angličtinu už nemám mozek,“ prohlásí Petr těsně předtím, než se dozvíme, že hrajeme proti Hunům, tedy hostům z dalekých Uher. Volíme armády, a když mi kapitán řekne, proti čemu bych chtěl hrát, beru si záměrně Legion of Everblight, byť z ní mám strach a vždy jsem proti ní prohrál. Hraje za ni totiž Miklós, což je velmi příjemný hráč. Taky si volím stranu stolu, kde je židle a trocha místa, že se na ni dá dokonce sednout. Tolik k mému taktickému géniu při plánování závěrečného střetnutí. Nicméně, co se dělo pak stálo za to.

Ještě armádu soupeře:
Vayl, Disciple of Everblight
• Proteus
• Blightbringer
• Scythean
Blighted Ogrun Warspears (Leader and 4 Grunts)
• Warspear Chieftan
Spawning Vessel (Leader and 5 Grunts)
Feralgeist
Succubus
The Forsaken

Jedu druhý, takže mávnu rukou, prohlásím: „Let´s commence the Rock“ a valím se kupředu. Soupeř plivne Blightbringerem na Feralgheista nějakou divnou auru, co friendly modelům dává plusy do armoru a zranění. Naběhnou do ní Spearmeni a míří na mého Bombera. Jenže kostky říkají ne. Moje beasta přežije a rovnou se hotoví k odplatě, protože v dostřelu je Spawning Vessel i s šesti mrcasníky okolo. Kotlík se nehýbe, takže netrefím jen na dvě jedničky. Hodím dvě jedničky. Druhá rána už naštěstí zasáhne a čerstvou polévku z dušiček rozmetám po okolí.

Na Ogruny vlítnou moji šampioni a nějací Krielové a Wardeři, takže z nich nezbude ani mastný flek. Protea, který vyběhl moc kupředu, obklopím Kriel Warriory. Daří se jim tak dobře, mu po menší cigánské férovce zůstane ani ne půlka životů.

Legie odpovídá po svém. Vayl kouzlí, Blightbringer postoupí a sežere, co může. Co hůř, do pěti palců od jeho obří bejzky nejde házet Tough, což trolly bolí. (Na druhou stranu, i když můžu Tough házet, stejně jej nikdy nehodím.) Umřou mi tak všichni šampioni. Scythean dosáhne na dva Wardery. Protheus doslova posvačil čtyři Kriel Warriory, protože si nahodil animus Snacking a léčil se jak divý.

Začnu hrát a pomocí Bombera a jekotu od Griseldy zabiju Scytheana (on už byl chlapec taky načatý). Původně jej však měli dodělat zbylí Wardeři. Na jednoho jsem seslal ještě animus od Maulera a přidal mu +3 do síly, což nám dělá v součtu +3 za animus, +2 za Battle Driven, +1 do síly za auru Krielstonu.Nerfnutý Warder tak útočil silou 16 se dvěma útoky díky Griseldinu Felcallu.

Jiného cíle nemaje, Wardeři chargnou Blightbringera. A uberou mu půlku životů. Překvapení jsme oba. Já na rozdíl od soupeře mile.

Někde uprostřed býval gargant.

Jelikož Miklósovi nezbývá skoro žádná armáda a v herně je rambajs k nevydržení, moc neslyším, co dělá, ale opravdu zoufale měří a přemýšlí. Zkusí svého Garganta vyvázat z boje, jenže dva Wardeři mu na rozloučenou zase strašně natlučou. Supeř něco kouzlí, něco zabije. Protheus zase sváčne pár Krielů. Najednou zase hraju. Lov na garganta pokračuje. Zkusím jej dorazit bombami. Bomber střelí, boostne DMG, to udělá dvakrát a ubere Blightbringerovi dva životy.

„Uhni,“ řeknou Wardeři. Znovu chargují a noblesně opakují předchozí úspěch. Gargant jde do šaten. Rozbiju objectiv Maulerem, Griselda dominuje soupeřovu vlajku, takže beru tři vítězné body z pěti potřebných. Čekám, co soupeř udělá, bojím se jak blázen. Ten ale vida, že boj je ztracen, doběhne si pro moji vlaku a můj objectiv, aby přinesl sice prohru, ale alespoň nějaké CV. Historicky tedy poprvé vyhrávám já!

Bohužel, z našich borců jsem jediný, takže zase prohráváme. Splnilo se tak naše předsevzetí, že alespoň jednou každý vyhrajeme, bohužel, bylo to pokaždé v jiné hře, tak končíme na slušném předposledním místě.

Bůček a bambus na závěr, prostě pohoda.

Večeříme lahůdky podávané v Black Oilu a u toho hrajeme Takenoko. Naprosto zenový zážitek. Po celém dni neúprosných bojů, taktiky, vraždění a mordování soupeřových modelů jíme pečený bůček, pijeme pivo a v Takekonku pěstujeme bambus, který žere panda. Blaženost.

Po půlnoci jdeme spát, nicméně záhy zjistíme, že pod hostelem je klub a v něm koncert nějakého tuctucáka. Nevím, co to dělalo s lidmi na parketě, ale nám o patro výš v sousední budově vibrovala okna. Spánkový dluh, únava, plný břich dělá své, takže i když se technař snaží, co mu basy stačí, usnu prakticky okamžitě.