Katcher jede na Deskofobii Live

Deskové hry a wargaming mají hodně co společného – hraje se to na stole, často se hází kostkama, motá se okolo toho velké množství fanoušků scifi/fantasy. A tak když jsem si všimnul, že Wolverin z Piece of Terrain a Erebi z Erebi Miniatures jedou na Deskofobii Live, tak jsem si řekl – proč ne? Slovo dalo slovo, po drobné komunikaci se vše domluvilo a tra dá, budeme působit osvětu oblíbených herních systémů (W40K Horus Heresy).

Festival deskových her Deskofobie Live je zaměřen – překvapivě – na deskové hry, RPG systémy a další věci. Program vypadal docela pěkně, spousta možností a příležitostí ozkoušet si nové, dosud nevydané hry, pokecat s autory či si poslechnout přednášky lidí, které mají zkušenosti s realizací projektování deskových her. Program jako takový je k nahlédnutí zde. Festival jako takový se odehrával v městečku Počátky na Vysočině.

V pátek tedy zabalím všechny věci na předváděčky, co mám – takže to máme dvě armády, desku, skládací stůl, terén, dva maty a malý osobní batůžek a voilá! – plné auto. Do navigace nastavím Počátky a koukám na sympatický čas dojezdu zhruba hodinu a půl. Jasně, optimismus mi vydržel zhruba dvacet minut, protože pátek, D1, uzavírky a další věci. Docela jsem si oddychl, když jsem sjel z dálnice – dle navigace zhruba půl hodinky. Ale opět – někdo nahoře na ŘSD mě nemá rád. Jedna cesta do počátků rozkopaná, na druhé bouračka s smrťákem, takže nakonec jsem to bral přes „těžkej Mordor“ a na místo dorážím v sympatických půl 9. Po ubytování v značně ŠvP ubytovně dorážím do města do sokolovny. Bod programu číslo 1 – doplnit pitný režim místním Amber Ale (8/10).

Vzhledem k tomu, že je večer a já nemám chuť vybalovat auto, tak usedám k deskové hře Adrenaline, inspirované FPS střílečkama.

Adrenaline!

Je to novinka, hra je víceméně v prototypu. Má vyjít pod hlavičkou Czech Games Edition a zatím o ní není moc informací, BoardGameGeek také moc neví. To je trošku škoda, Adrenaline je docela pecka. A proč? Má to super příběh, který plně odpovídá konceptu hry – běháte po nějakém Tournamentu a máte nasbírat co nejvíc bodů postřílením protivníků, kteří se poté respawnují. Unreal Tournament for the win! Hra se za to nestydí a naopak je to dobře, protože duch hry odpovídá. Je relativně jednoduchá – s panáčkem máte dvě akce, tři možnosti výběru (Pohyb, Pohyb a zvednout, Střelba). Takže, běháte po mapě, sbíráte munici (té jsou 3 typy, každá zbraň žere jinou kombinaci) a zbraně. Zbraně, zbraně, zbraně. Tahle hra je o zbraních, s kterými běháte a střílíte protivníky! Ano, trošku se opakuji, ale v hře je řekněme „nespočet“ zbraní – od brokovnic a kulometů přes obří kladiva, railguny, portal guny až po cyberkatany. Každá zbraň umí něco jiného, efekty jsou popsané přehlednými ikonami. Nic, co by bránilo hlavní náplni hry. K tomu pomáhá ještě vybavení, které je také pestré – od teleportéru přes přitahovač, lékárničku, zaměřovací systémy apod.
Body se získávají v okamžiku, kdy někomu umře postavička. Rozdělí se body podle toho, kdo jí nasázel největší zranění, kdo jí zranil jako první (FIRST BLOOD!) apod. Postavička hráče se okamžitě respawnuje a označí se pokles bodové hodnoty pro příští frag. Po tuším 8 smrtech v tournamentu končí hra a počítají se body.

Dojem z toho je pěkný – je to jednoduché, přehledné a svižné. Ideální alkohra na večery na turnajích. Ono se u toho dá taktizovat, strategizovat anebo zahlásíte staré dobré „Let´s get guns and let´s go dakka.“

Adrenaline na GenConu

Sobota

Spánek. Zuby. Běžná údržba. Procházka. Na místo dorážím trošku s předstihem, ale co. Chvilku počkám, pak domluvíme trošku logistiky s přesouváním stolů a hurá na stěhování auta a skládání stolu. Skládací stůl, podložka a terény sice zaberou spousta místa, ale výsledek stojí za to. Matouš z GameMatu mi nabalil něco dobrého na cestu. Trošku škoda, že podložka je zelenější, ideální na WWII. S ruinama to vypadá dobře, ale bude to trošku Horus Heresy 1942. Ale i tak super. Ruiny jsou velké, těžké a dostatečně epické. Dosypeme scatter terén a můžeme začít. Na demo se přihlásil už včera starý známý David z Bohemky, takže demohra utíká v příjemném, familiérním duchu. Je to fakt demo, nehrotíme pravidla, nehrotíme body a spíš si ukazujeme, jak Warhammer a i Horus Heresy fungují na stole v realizaci. Výhodou je to, že David svět W40K docela zná, takže se chytá docela dobře. A jelikož je to pokročilý gamer, tak časem jde přejít i na ten dobrý czenglish nerd speak, který to celé urychluje.

Salamanders vs World Eaters

Hra docela ocejpá, hází se kostkama, šoupe se modelama, porušuje se statistika. Prostě standart. Během hry se chodí dívat lidi, přeci jen velké a hezké bojiště je docela tahák a já se stydím, že nemám demohru v komplet fullpaintu. Snad za rok. Asi se dostanu i do nějakého sestřihu z DFL, tak uvidíme svých pět minut slávy.
Pár lidí se ptá na klasické otázky – jak začít, kolik to stojí a tak dále. Nezbývá než zmínit nové Killteamy a odkázat je na tento server. Tak uvidíme, třeba někdo začne i něco hrát. V rámci představení byla i přednáška ohledně Horus Heresy, bohužel účast byla trošku slabší.

To byla pravděpodobně jediná nevýhoda eventu, kterou jsem zaznamenal – přednáškový sál (podzemní) byl v jiné budově, zhruba 300 metrů od Sokolovny. Jasně, není to daleko, jenže bylo docela sychravo a řekl bych, že spousta návštěvníků přesun odrazoval.

Po obědě si konečně a poprvé zahraju Alien vs Predator a seznámím vetřelce s mocnou silou plamenometu. Bohužel i tak skončili lebky maríny na predátořích opascích. Škoda je, že AvP stále potřebuje trošku odladit, hlavně v popiscích misí.

V naší sekci se hraje ještě Scythe, okolo které je také dosti halo. Úspěšný kickstarter, pěkné komponenty, nádherné artworky.

Scythe

Bohužel pro mně, jedná se typem hry o 4X eurovku, což prý zklamalo hodně lidí. Ostatně, úvodní artwork sliboval spíše agresivní dieselpunk. Ale co, jsou to mé preference a hra vypadá velmi dobře a propracovaně.

Během poledne přijíždí Erebi a rozjíždí na pódiu značně grandiózní workshop, takže dojde na potřesení rukou, pokec o chilli, předání vzorků a tak. Zbytek dne tak nějak prokoukám co kde hraje a jak vypadá. Nějaké fotky s popisky her jsou v fotoalbu. Rád bych to shrnul klasickou větou „Tolik her a tak málo času.“

Večer s Erebim ještě prubneme Rone. Tuhle českou kartičkovou post apo hru má na svědomí Štefan Štefaník, který s námi dal poslední demo. Jak se zdá, tak postapo a kartičky docela jdou dohromady, krom Rone byla vedle prezentována ještě kartičkovka Hope. Ale zase – tolik her a tak málo času. Rone jako taková je vcelku zajímavá a originální, Štefanovi se podařilo klasický 1v1 systém s bossem (jak známe třeba z Heartstone apod) vylepšit o několik hezkých mechanismů. Cílem hry je samozřejmě zničit protivníka a to tak, že nebude mít žádné karty na ruce či v knihovně. Za rány do šéfa se discarduje či zahazuje z knihovny. Pěkné je také využití všech 4 stran kartičky – na rozdíl od klasického tapnuto / netapnuto může být kartička natočena až 4 směry podle „únavy“, což je takový cooldown pro akce.

Rone

Hezké, pěkné, české.

Někde vzadu byla i předváděčka Age of Sigmar, tak jsem si zběžně prolétl General´s Handbook. Ne, můj názor na tuto hru pro děti se stále nezměnil.

Večer už proběhne jen charitativní dražba deskovkových specialit. Vzhledem k tomu, že mi to moc neříká, tak občas přihodím na nějaký bundle, „kdyby to náhodou vyšlo“. Pak už jen návrat a spánek.

Nedělní ráno 

Říkal jsem si, že si sbalím a podívám se na The Devil´s Run. Bohužel, některým se podařilo trošku zaspat a tak si jen zahraji Takenoko, roztomilou hru o pandě, zahradníkovi a bambusu.

Zatracená panda!

Chvilku pak ještě pozevlím u Devil´s run, ale spíš raději zabalím, rozloučím se a vyrazím domů. Cesta se opět koná přes uzavírky a „těžkej Mordor“ a málem jsem měl na kapotě srnčí. Nepotěší.

Shrnutí

Ale jo, byla to fajn odpočinková sobota. Podíval jsem se na spousta nových her a zase trošku nakoukl do „deskovkářského“ fandomu, v kterém se zatím moc nevyznám. Za mě spokojenost, možná až na výběr místa, respektive uzavírek 🙂 V rámci DFL jsem nenarazil na žádnej organizační kiks nebo něco takového, takže spokojensot.

A co dál?

Příští týden se s docela podobným programem chystám na ŽižCon. Tam mám krom dema domluvené i sparring partnery na „ostřejší“ hry, protože přiznejme si to – wargaming s modelama a deskovky jsou stále dvě různější věci a vysvětlit i jednoduší věc jako AoS chvilku trvá. Přišlo mi, že spousta lidí, co okukovalo stůl, by rádo vidělo hru „v akci“, avšak zahrát si sami nechtěli. Tak snad se to zlepší.

Je trošku škoda, že obecně na conech není wargamingu tolik, kolik by mohlo. Spousta lidí se snaží – namátkou třeba Wolverin, Potan na PráglFestu či Shadowulf. Deskovky a wargaming k sobě mají podle mne mnohem blíž, než si spousta lidí myslí. A nemusí to být zrovna „velkověci“ jako Warhammer 40K či The 9th age. V dnešní době je mnoho časově i cenově dostupných alternativ, které mohou sloužit jako vstupenka do tohoto nádherného hobby (Ano, Dalcore, dívám se na tebe a na tvůj program na ŽižConu :)) Jediné, co je trošku škoda, je téměř mizivá podpora ze strany prodejců. Ale co, třeba se to změní a příště budou na dalších akcích nějaké soutěžní ceny, dražba, tombola a šampus s chlebíčky.