Začínáme s Flames of war

FLAMES OF WAR

sepsal Radek „WPhoenix“

Flames of war (FoW) je v mnoha ohledech klasická wargamingová záležitost. Jedná se o taktickou válečnou hru s miniaturami, která se odehrává na stole velkém 6×4 stopy, plném terénů a jiných hraček. Tématem této hry je druhá světová válka (i když Battlefront, společnost vydávající FoW, již rozšířilo pole působnosti na první světovou válku, Vietnam i imaginární konflikt ze studené války) a měřítko hry je 1:100. Již z měřítka je zřejmé, že se nejedná o simulaci šarvátek několika vojáčků. Systém je nastaven tak nějak napůl mezi taktickým a strategickým levelem, jedná se o boje na úrovni rot. Pro vojenských formací neznalé  jedná o konflikty, kde máte pod kontrolou cca do 100 vojáků, 15 tanků a odpovídající počet podpůrných jednotek.

1941, Severní Afrika. Obranné postavení čety panceřových granátníků 5. Leichte division. Objectiv je znázorněn opuštěnám tankem.

Pravidla hry jsou vcelku komplexní, nicméně jejich pochopení a osvojení je otázkou několika prvních her. Hra používá D6 kostky a je možné hrát jak dle cm, tak dle palců, jen je třeba shody obou soupeřů. Hra se snaží být pokud možno realistická, ale v rámci hratelnosti (a také toho, aby si hráči nemuseli na hru pronajímat tělocvičnu) bylo třeba jistých ústupků. Běžná pěchota ( která se ve hře nepohybuje jednotlivě, ale po teamech – tedy po 3 až 5 mužích na jednom podstavci) s puškami  dostřelí 16“, kulomety v pozicích 24“ palců, což je u měřítka 1:100 poměrně rozumné. Běžný dostřel tanků je ovšem 32“, což v měřítku neurazí a nevypadá nepřirozeně jako v jiných hrách. Stále to ale daleko k realistickým přestřelkám na kilometr daleko. K podobnému efektu dochází i u dělostřelectva, nacházející se daleko za předními liniemi. To v podstatě dostřelí na celé bojiště, musí být naváděno a hra umožňuje i varianty dělostřelectva mimo stůl., např. v podobě palebné podpory křižníků u pobřeží atd.Tyto ústupky od reality nicméně dojem ze hry nijak nekazí a přiznejme si, že jsou nutné. Na simulaci dělostřelectva na 8 km prostě není prostor.

Co se týče charakteristik jednotek, všichni jsou to lidé. Co se týče vojáků, hra zná jen dvě charakteristiky – morálku a úroveň výcviku/ schopností (skill). Tedy vojáci se pohybují v hodnotách Váhavý / Sebevědomý / Nebojácný (Reluctant/ Confident/ Fearless) u morálky a Branec / Vycvičen / Veterán (Conscipt/Trained/Veteran) u stupně výcviku. Morálka určuje, jak vojáci reagují na stresující situace na bojišti, skill je zase o tom jak plní úkoly a jak je pro nepřítele těžké vojáky zasáhnout. Pro představu dobře vycvičená, běžná americká posádka tanku bez velkých bojových zkušeností, např v Normandii 44, může být hodnocena jako Confident Trained. Sovětská pěchota v roce 1941 pak třeba Fearless Concript, elitní jednotky Waffen SS ( ale i třeba britské 1^st  paras) pak Fearless Veteran, vojáci DAK v roce 1942 pak, stejně jako většina Wehrmachtu skrz celou válku, Confident Veteran, a jednotky Luftwaffe, převelené k službě v pozemním vojsku pak třeba Reluctant Trained. Skill a morálka, stejně jako kvalita techniky, počty a další speciální pravidla jsou ohodnoceny bodově, hra je tedy postavena na systému bodů, do kterých musíte vtěsnat svou armádu při její tvorbě.

Hráči se střídají ve svých kolech, kola mají své fáze ve kterých se vyhodnocují všechny jednotky, než začne další fáze. Fáze jsou pohyb, střelba, a eventuálně zteč. U obrněných vozidel probíhá boj trošku jinak. Nepřátelský tank musíte trefit, prorazit jeho pancíř a zničit jej. U pěchoty je jiné, každý pěchotní team má záchraný hod 3+ , bez ohledu na to, čím je po něm stříleno. Tento hod jde ještě vylepšit, například zakopáním. Tento hod nevyjadřuje odolnost zbroje, ale zalehnutí, rozptýlení či prosté štěstí. Koneckonců i nehozený save může znamenat nějaké zraněné, nebo i jen jednoho zraněného člena teamu, kterého ostatní nesou pryč atd. Zakopanou pěchotu je opravdu těžké dostat z jejich pozic a tak to má být. Na druhou stranu střelbou je možné pěchotu přibít k zemi ( angličtina má skvělé slovo pinned, český armádní výraz je potlačení) a omezit její účinnost i bez toho, že by bylo nutné pěchotu přímo postřílet. Hra má také mechanismy na kouřové granáty, dělostřeleckou podporu, plamenomety, zteč a další situace. Obecně se hra snaží reflektovat realitu, takže když se se svou pěchotou rozběhnete proti kulometům pod rouškou denního světla bez krytu, dopadne to pravděpodobně tak jak by jste čekali, tedy velmi špatně. Podobného výsledku dosáhnete vjezdem nechráněných tanků do města plného nepřátel s panzerfausty či bazookami.

Po dvou neuspěšných útocích britské crusadery zprava proráží a vytlačují německou pěchotu

KDO PROTI KOMU, PROC, KDY A KDE?

Druhá světová válka byla sice poměrně krátká, ale vývoj bojujících armád a jejich techniky byl raketový. Armáda z roku 1940 je tedy zcela jiná než ta z roku 1945. Toto by jistě šlo ošetřit bodových ohodnocením, ale touto cestou se autoři hry nevydali. Hra jako taková je místo toho rozdělena na tři období. EARLY ( cca 1938 až 1941) MIDDLE (1942 až 1943) a LATE (1944 až 1945) a z toho vychází soupeřící strany. Ve hře je poměrně hodně států, které se účastnili WWII, z těch hlavních tedy Velká Británie, Sovětský svaz, Německo, USA, dále pak třeba Francie, Italie, Finsko.Jejich účast se mění dle jednotlivých období, tedy např. v EARLY americkou armádu nenajdete, na druhou stranu jen zde nalezneme samostatné vojsko Polska a Francie. Dle reality, plus mínus. Máme tedy vyřešeno kdo, ale proti komu? Většina hráčů preferuje systém narativního (vypravěčského. pozn. redakce) hraní, tedy hry, kdy proti sobě na bojišti stojí Spojenci a Osa. Systém jako takový na tom závislý ale není. Dokud jsou obě armády postaveny dle nějakého armybooku ze stejného období a na stejný počet bodů, mohou proti sobě bojovat i armády stejných stran.
Je tedy možno hrát spojenecké či německé „cvičení“, boj Sovětů proti Italům z pouště apod., pravidla a systém s tímto pracují. Na turnajích, kde se páruje dle švýcarského systému (Nejlepší vs nejlepší) se jedná o běžný jev, pouze první kolo se organizátoři většinou snaží rozdělit dle vzorce Spojenci versus Osa.

VPŘED MÉ TEMNÉ HORDY!!!

Nyní k armádám samotným- společnost Battlefront vydává, ať už papírově , nebo i elektronicky, tematické knihy s pravidly jednotlivých armád/ rot pro dané období na daném bojišti. Například kniha Blitzkrieg je pro období EARLY, a najdete zde armády ze začátku války – německé,  polské, francouzské a britské. Kniha tímto pokrývá boje v Polsku a ve Francii.  Kniha North Africa je pro období MIDDLE a tyká se ( překvapení) kampaně v Severní Africe v roce 1942-43, s přesahem pro Tunis a Itálii 1943. Kniha Eastern Front je opět pro období MIDDLE  a týká se, překvapivě, Východní fronty. Najdete zde finské, německé, rumunské, maďarské a samozřejmě i sovětské listy pro boje 1942-43. Pokud vám v tom, jako mě, nebrání estetické cítění, v klidu si můžete s Sovětskou armádou, postavenou  dle Eastern Front, zahrát proti Britské armádě z North Africa.
Nejvíce knih je vydáno pro LATE, kde jsou poměrně podrobně publikovány jednotlivé kampaně ( Overlord, Market Garden, Ardeny atd.)

Situaci zachraňuje příjezd posil a protiútok druhé čety

Co se stavby a výběru armády týče. Nejdřív vyberete, který národ chcete hrát. Další volba na vás číhá v podobě výběru roty. Zjednodušeně, ve FOW máte na výběr ze tří obecných typů roty. Rota tanková, která je primárně z tanků, rota mechanizovaná (např. rotu panceřových granátníků vybavených „hakly“), a rota pěchotní, jejíž jádro je složené ze staré dobré královny bojiště, tedy UZP (ubohá, zasraná pěchota).V každé knize z každého období se pro každý národ nachází mnoho konkretních listů, každý označen některou z těchto tří možností. Každá formace, list nebo rota je samozřejmě zejména definována skillem, morálkou a jednotkami, které musí povinně do pole postavit, a jednotkami, ze kterých si pak můžete vybírat až dokud vám nedojdou body.  Autoři se snaží samozřejmě tyto možnosti ladit v rámci vyvážení jednotlivých listů, ale velmi, velmi se snaží o historickou věrnost. Tedy například 10. Britská tanková divize měla v Italii 44 strukturu tankové čety, že ke každým třem Shermanům V se přičleňoval jeden Firefly VC, tak si prostě k té četě víc Firefly tanků nepořídíte.

Jeden příklad na pochopení stavby armády

Mám zájem hrát 21. Pancéřovou divizi, která má list v knize Atlantic wall dle bojů v Normandii (LATE).  Diagram listu mi ukazuje, že si musím vzít velení roty i se zástupcem, obojí v tancích Panzer IV. K nim si musím vzít dvě povinné tankové čety. 21 divize měla v té době jen Panzery IVh, takže mě velké rozhodování nečeká, ale velikost čety může být 3-5 tanků. Tíží mě nedostatek bodů a tak se rozhodnu pro jednu větší četu o 4 tancích a jednu malou, v minimálním počtu 3. Když mám takto určení čety, rozhodnu se využít možností tohoto listu, a v jedné četě vyměním Panzer IVh za kořistní Sherman III, a v druhé pak za Firefly.První je na chuť, druhý pak zvýší nebezpečnost čety pro nepřátelskou techniku a i skvěle vypadá J. Protože vím, že s tankovou rotou budu především útočit, budu potřebovat nějaký průzkum. 21 divize má možnost bud čety tančíků poručíka Grubera, tzn. Sdkfz 222 po třech, nebo osvědčených „achtradů“, tzn 8mi kolových Sdkfz 231 po dvojicích. Vybírám si druhou variantu. Pro dělostřeleckou podporu, zejména proti zakopané pěchotě, a pro možnost kouřové clony vybírám baterii 3 Nbw 41, tedy proslulých německých raketometů.

Východní fronta, 1944. Odvážný kozácký utok podporovaný těžkými sovětskými pancéři na pozice elitních Fallschirmjaegers

To mám 4 čety, co dál? Moje tanky jsou veteránské a poměrně kvalitní střední tanky, nicméně moc nevydrží a s těžkou technikou si také poradí jen obtížně. Využiji možnost podpořit svou rotu spřátelenou posilou. Poblíž 21. divize operoval 503. Těžký tankový prapor, který byl vybaven buď Tigery I, nebo již novými King Tigery typu Porshe. Jeden takový si za opravdu hodně bodů dokoupím, bude tvořit úhelný kámen mé linie a je schopen zničit téměř cokoliv co ve hře je. Rád bych měl sudý počet čet, a tak váhám co dále. Mám možnost připojit za zbylé body k rotě dva Flakpanzers 38, tedy mobilní protiletadlový systém. Po chvíli váhání si ale řeknu, že na malý bodový formát nikomu asi na letectvo nezbudou body, a rozhodnu se pro druhou četu průzkumu, budu mít tedy na čelo útoku 2×2 achtrady. Za 5 přebytečných bodů využívám možnosti u mého velení a dokupuji vyprošťovací vozidlo, je to drobnost.

Tak a armáda je na stole. Cenově, i díky legálním alternativním výrobcům modelů 1:000, je Flames of war jedna z těch méně nákladných her. Ovšem málokdy zůstanete jen u jedné roty! Na druhou stranu, použitelnost mnoha modelů je taková, že je užijete v mnoha rotách, a často i napříč několika časovými obdobími.

Teď už pojdme hrát…

Hra běžně počítá s hrou jeden na jednoho, avšak megabitvám či hrám více hráčů v podstatě nic nebrání. Hraje se vždy dle nějakého ze scénářů, základní pravidla obsahují  12 základních scénářů. Ty se také používají na turnajích a dalších událostech, jako je třeba víkendová kampaň.  Scénáře vycházejí opět z toho, že se jedná o hru z reality, tedy WWII, a zde jen málokdy jde o nesmyslnou šarvátku typu „Potkáme se uprostřed ničeho a dáme si do držky“.
Scénáře (až na ten základní)  tedy většinou vycházejí z nějaké realné takticko-strategické situace, která může na bojišti nastat. Hráčům se přisuzují jasné role – útočník/ obránce. Pro představu, scénář Pincer (Kleště) vychází z německé taktiky obrany, kdy nechali sovětský hrot útoku vstoupit do linie, a pak jej z boku jako kleštěmi sevřeli a zničili. Zde se hraje stole na délku, a rezervy obránce chodí z boku. Obecně je vždy úkolem dobýt jeden ze dvou objectivů, markerů, které se na bojišti nacházejí, většinou v držení obránce. Objectivy umisťují hráči dle taktické situace, nebo když hrajete pro zábavu třeba na důležitou křižovatku, most, kostel atd.   Kdo je útočníkem a obráncem je většinou dáno charakterem armády, a proto je dobré k tomuhle faktu přihlédnout už na začátku výběru armády. Někoho baví být spíše reakční jako obránce, někoho baví hrát agresivněji.
Tanková rota útočí na mechanizovanou i pěchotní, mechanizovaná tedy brání proti tankové a útočí na pěchotní, a pěchotní je proti oběma typům vždy v obraně. Pokud se potkají stejné typy rot rozhoduje hod kostkou.

Tanky 21. divize svádí boje s britskými Cromwelly ve Francii 1944

Na první pohled si asi říkáte, že obránce bude ve slušné výhodě. Má připravené pozice, často je zakopaný, hra mu většinou umožňuje mít nějaké jednotky v léčce , útočník musí přijít před jeho hlavně atd. Tak jednoduché to ale není, díky rezervám. Ve většině případů totiž obránce může na stůl od začátku hry nasadit jen polovinu svých čet ( zaokrouhleno dolů, mj. i proto je lepší mít sudý počet čet), útočník pak zpravidla začíná s celou armádou připravenou na průlom. Hra není omezena počtem kol, na turnaji je to většinou ošetřené časovým limitem. Při přátelské hře je fajn se dohodnout na limitu.  Hra klidně může trvat i deset kol i více, nic vás nenutí se během prvních třech kol frontálně vrhnout proti připravené zakopané obraně a bídně zhynout. Většinou je obecný úzus v tom, že pokud se odehraje dost času ( řekněme 180 minut)  a aspoň 6 kol bez toho, že by útočník něco dobil, vítězí obránce.  Na druhou stranu, lze vyhrát i díky ztrátám, které způsobíte nepříteli. Každá četa, která má ztráty nad 50 procent má šanci, že to na bojišti zabalí a dezertuje. Stejně tak je to z celou rotou. Tedy pokud z mé tankové roty 21. divize z předchozího příkladu zůstává jedna dvojička průzkumných vozidel a King tiger, mám každé kolo slušnou šanci, že tenhle boj moji lidé odpískájí. Pokud je i z tanku velitele roty jen ohořelý vrak, je to jistota.  Nevelíte automatům, a hra to reflektuje.

Celkově musím říct, že ač hra není tak vybalancována jako třeba Warmachine/Hordes, je dobrá a zábavná, zvlášť v prostředí české komunity. Pokud vás zajímá military, jste fanda nebo fanynka WWII, je tohle hra pro vás. Ano, není jediná, ale díky měřítku ji považuju pro účely WWII vhodnější než třeba alternativy v 28mm.