Hussar 2016: Nejpomalejší barvíř z Čech vyhrál speedpaint

Tomáš „Percifal“ Pekař vás nyní vezme ve své reportáži do trošku jiných sfér barvení modelů. A my mu za to děkujeme!

Každý rok na konci října se ve Varšavě koná Hussar, soutěžní výstava miniatur. Po loňské dobré zkušenosti jsem slíbil, že se letos vrátím a slib jsem dodržel. Poslední model jsem dokončil v pátek odpoledne, sbalil se a po noci strávené ve vlaku, jsem vystoupil do mrazivého Varšavského rána.

Program prvního dne byl celkem jasný. Hussar se konal ve varšavské obdobě našeho domu kultury nebo mládeže a skládal se z historického domu, kde se konaly doprovodné akce a novější galerie, ve které byly vystaveny modely. Hned po příchodu jsem se pozdravil s polskými přáteli a odevzdal modely do soutěže. Celá akce se vlastně skládala ze setkávání se s novými i starými známými.

Modely do vitrín přibývaly pomalu, takže kromě exhibice modelů členů poroty nebylo co fotit. Proti loňsku se prodejci přesunuli ze staré budovy do výstavního sálu, takže návštěvníci, mohli hned zakoupit nějaký model tak jako já pro příští ročník.

Jeden rychlý fofrpaint

V poledne začínal první doprovodný program, soutěž ve Speedpaintu. Pro mě účast povinná, protože jsem obhajoval druhé místo a minule to byla fakt zábava, při které hrozily i trvalé následky. (Kapky zelené barvy z lahvičky, kterou upustil můj soused, se nikdy nepodařilo z kalhot vyprat).

V prvním kole trvajícím 30minut se barvil model Space Marine z nějaké základní krabice. K dispozici byl levný syntetický štětec, plastikový tácek jako paleta, voda v kelímku a lampička. Na začátku si každý účastník vylosoval dvě barvy. Po uplynutí pěti minut jsem odevzdal svoje barvy kolegovi vpravo a dostal nové dvě od kolegy vlevo, přitom ale bylo možné stále používat původní barvy z palety. Už úroveň některých výtvorů v této fázi by se neztratila ani na některých českých turnajích.

Vrcholem byly povedené freehandy na náramenících. Jakmile jsem uviděl práce ostatních, bylo jasné, že můj případný postup do dalšího kola, které se konalo až v neděli, bude těsný.

Prostředí na speedpaint

Krátkou přestávku před dalším programem jsem využil k ubytování na hotelu, který sice nebyl z nejlevnějších, ale zato jen pár set metrů, jak od místa konání, tak od nádraží. Z hotelu jsem se vrátil do probíhajícího workshopu, kde Katarzyna Górska předváděla svůj způsob barvení na křídle draka od Archarona.

Bohužel, přesto nebo právě proto, že byl obraz z kamery přenášen na velké plátno,  postrádal ostré barvy a polskému výkladu jsem taky moc nerozuměl. Nevadilo mi to, protože základní ideu jsem pochopil a těšil se na další den, kdy měl probíhat její druhý workshop, kde se pod jejím vedením malovaly modely účastníků.

Nevydržel jsem do konce, protože se v tmavé místnosti začala projevovat únava z cesty vlakem a než tam usnout, přesunul jsem se raději do galerie a nafotil spoustu modelů. Dalším workshopem bylo barvení obličejů vedené Jeúsem Martínem, profesionálním barvířem z Nokturna Miniatures. Používali jsme tóny barev z paint setu, který vytvořil ve spolupráci s Vallejo. Pomocí těchto odstínů je snadné dosáhnout velmi atmosférického vzhledu obličejů. Jesús se hodně zaměřoval na teorii a práci se světlem.

Velmi podnětný workshop, spoustu věcí už jsem znal z dřívějška, ale použití netradičních odstínů bylo hodně zajímavé. To, že workshop probíhal kompletně v angličtine, bylo také plus. Účastnící si mohli pod dohledem mistra zkusit nabarvit obličej na vlastním modelu. Já použil Deathwatch Librariana z Overkill krabice a potěšilo mě, že se můj výtvor hodně líbil. Rozhodl jsem že takto nabarvený obličej na modelu už nechám. Workshop končil večer, takže jsme se plynule přesunuli na afterparty pořádanou v místním klubu hned v suterénu.

To že jsem z párty odešel dříve nebylo zapříčiněno lidmi, pitím nebo úrovní zábavy ale mou zdravotní indispozicí. Těžko říci, jestli bolesti krku a hlavy způsobilo lehátko a špatný polštář ve vlaku nebo můj špatný posez při barvení na speedpaintu nebo na workshopu, každopádně po předražené večeři v hotelu jsem šel brzo spát, abych se ráno vzbudil svěží a odpočatý do druhého dne.

Kategorie plné kvality i průměrného paintu

Připojil jsem se na hotelovou wifi, abych na facebooku zjistil, že jsem postoupil do play-off ve speedpaintu. Soutěž poznamenala nízká účast, takže do prvního kola play-off se dostali skoro všichni. Sbalil jsem všechny svoje věci a odhlásil se z hotelu. Při příchodu do výstavního sálu jsem využil malého množství lidí a nafotil modely, které jsem předchozí den nestihl a přitom si všiml, že jeden z mých modelů chybí. Naštěstí se ukázalo, že je jen na druhém kole focení, protože první fotky se nepovedly (divné v dnešní digitální době). Úroveň soutěže se zdála vysoká, některé kategorie praskaly ve švech a překvapivá část modelů byla docela průměrné úrovně.

Našly se ale jak kategorie našlapané kvalitou, busty a large fantasy, tak kategorie s celkem malou účastí, unit a diorama. Nezáviděl jsem porotě to rozhodování.

Začátek prvního kola speedpaintu se trochu opozdil, protože se čekalo na chybějící účastníky. Nakonec se pořádající rozhodli pro změnu. Ze šesti soutěžících, kteří byli na místě, se v prvním kole vybrali tři vítězové duelů a z poražených se vybral poslední účastník semifinále.

Všechny nástroje byly stejné jako předešlý den, jen se barvil jiný model, tentokráte klasický sigmariňák s kladivem a štítem. Na duel bylo jen deset minut, náhodně losované barvy byly čtyři a barvila se jen hlava, tělo a nárameníky. Já měl kliku na los barev a získal v podstatě perfektní barvy na NMM (non-metalic-metal) zlato a stříbrnou barvu. O NMM jsem se skutečně pokusil a risk se vyplatil, protože i ostatní vsadili na míchání barev a na NMM. Ano při speedpaintu :).

Napětí vrcholí

Postoupil jsem zase jen těsně, soupeř měl opravdu pěkný model, ale porota vybrala mě, tak kdo by se zlobil. Do dalšího kola jsme si k barvám z předchozí bitvy vylosovali další čtyři. Kolo trvalo zase 10 minut a barvila se figura od pasu dolů, tedy nohy a zástěra, Opět pomohla klika a postoupil jsem díky tomu, že můj soupeř nenabarvil zástěru a já ano. Byl jsem ve finále, můj soupeř byl stejný chlápek jako minulý rok, k pobavení všech, hlavně diváků. Jenom jsem si říkal že nesmím podruhé prohrát.

Barvil se štít a braň na 10 minut s původními barvami a barvami poražených ze semifinále. Byl to tuhý boj, snažil jsem se o co největší čistotu, i když na kladivo už mi nezbýval čas, takže jsem ho dost odfláknul. Ale začal jsem si víc zvykat na štětec a více používat wetblending.

Foundation barvy, které jsem si nalosoval, mi to také usnadňovaly. Verdikt poroty byl jasný, vyhrál jsem díky tomu, že jsem stihnul téměř čistě nabarvit i druhou stranu štítu, kterou můj oponent ignoroval. Povedla se mi odveta z minulého roku! Už můžu odjet z tohoto ročníku s pocitem splněného úkolu. Nejpomalejší barvíř na světě vyhrál speedpaint!

Komplimenty tam a sem

Následoval workshop Katarzyny Górskej v malování wetblendingem. Její metoda je dost netradiční a dost těžká na vysvětlení, ale je neuvěřitelně efektivní a spolu s jejím talentem jí umožňuje barvit tak, jak to já nikdy nedokážu. Zase velmi poučné.

Po workshopu jsem se vrátil do výstavní haly, abych zjistil, že se začaly vydávat modely, takže jsem se přidal a spakoval kufr. Opět se hodně diskutovalo nad jednotlivými pracemi a já dostával hodně pochval na moji práci a sám rozdával komplimenty ostatním.

Prozíravě v první řadě

Všechno směřovalo k vyhlášení výsledků, které se tentokráte odehrávalo ve starší budově, v sále s pódiem. Věděl jsem, že půjdu na pódium alespoň jednou pro cenu za speedpaint, a tak jsem si sedl do první řady, což se nakonec ukázalo jako prozíravé.

Na začátku ceremoniálu dostali diplom všichni, kdo s pořádáním akce pomáhali, kromě hlavního pořadatele, který by si ji zasloužil v první řadě. Došel jsem si pro cenu za speedpaint a překvapilo mě, že kromě očekávaného diplomu, jsem dostal i objemnou krabici s modelem od Scibora.

Kromě prvních tří míst pořadatelé vyhlašovali v každé kategorii i několik cen Honorable Mention pro takzvané lucky loosery. Na mě se dostalo také, docela na začátku, když jsem dostal cenu za Tau Stealth Suity. Bylo to několik blisterů s modely nebo podstavce od sponzorů.

Vyhlašování pokračovalo a já postupně získal třetí místo v kategorii Large Sci-fi za Tarka, třetí místo v Single Fantasy za Slaughterpriesta a první místo v Single Sci-fi za Deathwatch Watch Mastera.

Tomášův vítězný model

Tolik cen jsem opravdu nečekal a najednou jsem musel řešit, kam to všechno naskládám. Nakonec se mi podařilo nacpat všechno do kufru až na tašku se štětci a barvami na workshopy.

Hlavní cenu, opravdovou husarskou šavli a letenku s lístkem na Crystal Brush do USA, vyhrál po zásluze Michał Pisarski za figuru barbariana, opravdu mistrovská práce na tomto modelu.

A byl konec, lidé se rozešli a já se vrátil večerním vlakem domů. Byl to opravdu povedený víkend, získal jsem spoustu nových přátel, podnětů a motivace do dalšího barvení.

Příští rok zase, přece jim ten speedpaint nenechám!

Vítězný model

Tomáš „Persifal“ Pekař

Fotografie modelů, které se už do článku nevešly:

Flicr album s fotkami z Hussara – Doporučujeme projít celé. Obsahuje úžasné věci, a to nejen po stránce paintu!

Tarko – Třetí místo v kategorii Large scifi

Deathwatch Watchmaster – První místo v Scifi single

Facebooková stránka akce – Opět doporučujeme prolézt, už jen kvůli krásným fotkám!

A drobný editorial :

Je to úžasný event. Až jsem se divil, jaké je vstupné. Vstup pro diváky stál 10 zlotých (cca 60 Kč) a pro soutěžící 25 zlotých (Cca 150 Kč). Workshopy a speedpaint soutěž v ceně – to je opravdu za hubičku! Pro spoustu našich čtenářů by to byl velmi, velmi poučný výlet a možnost, jak posunout své barvení miniatur o pár kroků výš. Tomáše se prý účastníci ptali, zdali jsou v Čechách také nějací další barvíři a jestli nechtějí přijet. Rozhodně je to možnost vidět naživo nádherná umělecká díla a také se podívat, jak se to dělá jinde.

Za redakci

Katcher