Opuštěná Husička spíše testovala bodování

Většina hráčů dala přednost rodinám, práci a dalším malichernostem, proto se dvoudenní turnaj Dystopian Wars Pražský husar neuskutečnil. Jako náhražku jsem uspořádal alespoň sobotní hraní v Ogřím doupěti s minimalistickým názvem Pražská husička.

Původně jsem si představoval, že by i husička mohla být klasickým turnajem s diplomem a stupni vítězů. Dva dny před zahájením však hrozilo, že nedáme dohromady ani šest hráčů, čili na diplomy rezignuji úplně. Jediné, co tak připomíná organizované hraní, je modifikovaná výsledkovnice, kterou vymyslel Hubaj. Ta zpřesňuje výsledek bitvy za pomocí různých faktorů, jako třeba převaha letadel po konci bitvy.

Kdo má raději obrázky, než písmenka, může přejít na podrobnou fotoreportáž.

K ránu sprchlo, tak České dráhy nezklamou. Vlak, v němž máme zabookovaná sedadla, přijede s půlhodinovým zpožděním. Poprvé jedu s místenkou, tak si pocit vyhodit někoho z obsazeného sedadla docela užívám, dobře utracených 35 korun. Otevíráme první flašku Jacka. Za Kolínem z ní vysosákujeme půlku, u Běchovic hledíme téměř na dno a před nádražím Františka Josefa ji dopíjíme.

Díky tomu na peron lehkým krokem vystupuje tlupa vidláků, co stále řeší spory načaté ještě v kupé. Spolucestující se tak mohli dozvědět neuvěřitelná odhalení moderního světa, která jim byla až dosud upírána. Například, že moderní technologie existuje proto, že jsou trpaslíci. Nosí pakety dat z družic do telefonů a v LCD obrazovkách po sobě zběsile hází luminoforem. Naštěstí se nádraží stále opravuje, tak odvážná zjištění bořící hranice reality zanikají v rámusu frézy.

Na výletě v metropolí.

Praha nás obklopuje. Tolik nových věcí. Například u značky se zákazem segwayů. Jako bychom to tušili, nikdo z nás nemá segway. Můžeme proto dál, jen si pod cedulí uděláme selfie. V Ogřím doupěti otevírám druhou flašku. Ne z alkoholismu. Ze zoufalství!

Z Pardubic nás přijelo pět. (Fskutečnosti ani jeden není rodem Pardubák, ale to nehraje roli.) Oproti tomu, hlavní město České republiky s více než milionem obyvatel, dokázalo vypotit dva, slovy dva hráče. Příště na metropoli kašlu a turnaj si udělám u nás.

Vlastně jen testujeme

Rozhodím hráče na první kolo a opravdu nemám problémy s tím, abych nepároval lidi ze stejného města. Jelikož je nás sedm, pendluji mezi stoly, kibicuji a dbám na příjem tekutin u všech admirálů. Když už nic jiného, rozšířená kritéria pro turnajové vítězství se ukazují jako velmi funkční. Jednak velmi pěkně zohledňují, jak moc daný hráč vyhrál, a druhak se v nich každý orientuje a rozumí jim. Jestli někdy něco budu v budoucnu pořádat, na určení výsledků jí budu používat. Hubaj si dělá legraci, že sobotní hraní není turnaj, ale rozšířený test jeho výsledkovnice.

Bohužel, navzdory všem snahám tři hry za den nestihneme. Než se hnát jako nadmuté kozy se proto rozhodneme v klidu dohrát dvě partie a pak se odebrat domů. Výsledky přesto určily jasné pořadí. Bylo možné nahrát až 40 turnajových bodů (TB), druhé číslo jsou pomocné body (PB) složené z bodů za zničené lodě, letadla, ponorky a další havěť.

1. místo a titul mistra testera Typhus, Amerika (36 TB, 2995 PB)
2. místo Hubaj, Prusko (23 TB, 2320 PB)
3. místo Ohm, Čína (21 TB, 2130 PB)
4. místo Paťa, Francie (17 TB, 1275 PB)
5. místo Vlasťa, Rusko (14 TB, 1635 PB)
6. místo Tomáš, Francie (9 TB, 1090 PB)

Překvapivé bylo, že i když jsme vyhlásili turnaj s doporučenými dreadboty, do armády je zakomponovali jen dva hráči. Zároveň jsme mohli pozorovat ukázkovou přehlídku velkých lodí na úkor malých fregat, korvet i dokonce středních křižníků. Zcela převládaly bitevní a letadlové lodě.

Když nepřejí kostky

I já si jednu hru zahraji. Ohm skončí tak rychle, že zbývají slabé dvě hoďky do zavíračky. Tak se do sebe v rámci dobrých čínsko-japonských vztahů pustíme. Mám za úkol zlikvidovat všechny střední lodě. To nemělo být tak těžké, neboť soupeř má ve flotile jen trojičku křižníků a dva bombardéry. Jenže to bych nesměl házet naprostou, totální a skličující tužku.

Navíc mi došel alkohol.

Prořídlé bojiště zbavené malých a středních lodí Japonců i Číňanů.

Hraji velmi opatrně. Japonce držím pěkně vzadu a posílám na druhou stranu bojiště salvu raket za salvou. Dopředu se odváží pouze ponorná chobotnice Japamyška (překvapivě hned neumřela) a dvojice hrdinných bombardérů DF-170. Říkám hrdinných právem, neboť tato letadla prošla peklem a každé s posledním životem zničilo bombami poškozený křižník, jenž nedokázala zničit polovina mé flotily! A ještě k tomu letouny provedly úspěšný boarding druhého křižníku. Během jediné aktivace jsem zvládl to, co mi kostky odpíraly celou předchozí hodinu!

Na druhé straně bojiště se mi podaří úspěšně sestřelit oba čínské bombardéry a odvážný manévr obrněných křižníků Tanuki zničí poslední střední cíl na straně Číňanů. Polovina mise splněna, jenže musím nahrát alespoň 750 bodů, a já jich mám něco málo přes 500. Nezbývá nic jiného, než obsadit létající letiště Číňanů. Mám už málo aktivací, navíc je popletu. Ohm mě potom přestřílí a obsadí i těžkou bitevní loď Kaiju (zvanou Kačena). Má za úkol zničit 70% nepřátelské flotily, co bez potíží splní.