Bastlíme terén – Zombicide: Black Plague

Nedávno jsem (téměř) dokončil první část terénu, určeného především pro deskovou hru Zombicide: Black Plague (https://zombicide.com/en/black-plague/), ale třeba i pro další skirmish hry s vlastními domácími pravidly. Ozvalo se pár lidí, že se jim to líbí a zda by nebyl nějaký návodek, tutoriál, jak nato. Během výroby jsem bohužel nefotil, ale napravím to snad u dalšího bloku. Nuže pokusím se to trochu popsat, s návody zrovna zkušenosti nemám a k perfekcionistovi mám na míle daleko, věci promýšlím až za pohybu, tak to berte s rezervou, třeba vám to něco dá a třeba byste to udělali líp :-). Jedná se o koridorovou záležitost chodeb a místností, ve stylu dungeonu. Jde o zpodobnění podzemních prostor, zanedbané a částečně zatopené sklepení, kterému bude následovat minimálně jeden další blok v podobě vesnice, pod níž se sklepení nachází. Snažil jsem se docílit uspokojivého vzhledu s minimálními finančními náklady a převést dvourozměrnou hrací plochu do modelářsky atraktivnější podoby.

Výsledné fotografie:

Použité postupy a materiály:

• Podkladová deska – použil jsem sololit (dřevovláknitá deska) 0,5 cm tloušťky, nechal jsem si nařezat přímo v Uni hobby čtverce o velikosti 60×60 cm, je levný (opravdu pár korun),  lze využít asi naprosto cokoliv, čím pevnější, tím pak odolnější, ale většinou taky těžší na přenášení. Sololit má tendenci se mírně prohýbat v závislosti na skladování (opření o zeď apod.), ale částečně je vyztužen samotným terénem (stěny, tvrzený polystyren pro zvýšeno podlahu), nejedná se tedy o nic dramatického a na stole hezky sedí. Původně jsem zvažoval menší bloky, kvůli skladovatelnosti, modulárnosti, ve stylu originální Zombicide hry apod., ale mám to raději celistvé, na skladování to také není špatné, výška stěn je stejná, plánuji na to nějakou krabici a modulárnost v tomto případě moc neřeším, stačí mi různé scénáře, přidám krypty (umístí se žebřík nebo poklop a skrze něj se lze dostat na další blok terénu, v případě krypty třeba 3 malé místnosti).

• Stěny – materiál – asi ideální je silnější plasticard (na internetu najdete také pěněné PVC desky pro reklamu..) z různých reklamních tabulí apod., hůře se však shání a není zrovna levný, pokud ho neseženete při nějaké likvidaci prodejny apod.  Takže u tohoto bloku jsem kombinoval zbytky plasticardu a opět v UNI Hobby zakoupenou tabuli o tloušťce cca 5mm, není to sololit, spíše lisované piliny nebo tak něco, bohužel nedokážu pojmenovat, ale ve zbytcích tam toho leželo hodně, velké tabule za 32Kč/kus. Na jiné věci bych to asi nechtěl, je to celkem pevné, snáze se to ale zlomí, což u takovéhoto terénu nevadí, naopak stačí přejet trochu silněji klasickým kartonovým nožem z obou stran a celkem hezky se to odlomí. Podélně jsem řezal na malé cirkulárce, aby to sedělo na podkladu rovně a nařezané metrové pásky jsem si už pak zalamoval ručně dle potřeby. Na horní části stěny i vypadají nerovnosti líp, schválně vyštípnuté a seřízlé kousky stěny, či díra skrz. Určitě by stěny byly zajímavější, kdyby byly též vytvořeny z odlitků HA forem, to by ale znamenalo mnohem více práce, nákladů a odolnost by také nebyla nic moc při tak velkém bloku terénu. Zvažuji nějaké pokusy s resinem, to je ale zase nákladnější než sádra, uvidíme.

• Stěny – úprava povrchu – aby stěny působili trochu lépe a ne jen hladká stěna, upravil jsem strukturu pomocí klasických postupů při tvorbě podstavců pod figurky. Jednoduše lepidlo + písek, kdy používám na tyto věci zásadně Duvilax (jakékoliv stavebniny či OBI apod.), dá se koupit 1Kg balení za cca 100Kč a mě vydrží tak půl roku a to používám velmi intenzivně. Výhodou je plastičnost a pružnost po zaschnutí, krásně se maluje či stříká barvami, nevadí tomu ani klasické autolaky s acetonem. Nanesu lepidlo štětcem v silnější vrstvě, posypu pískem či většími kamínky (místy), nechám zaschnout pár hodin a znovu velmi tenkou vrstvou přetřu lepidlem, což zajistí, že se písek nedrolí, je zalit v lepidle a nevadí tomu drybrush (barvící technka). Mnozí používají různé šlehaný tmely, Hercules (ten mi ale nevyhovoval, po zaschnutí byl křehčí, Duvilax je gumovější), takže možností je více. Dalo by se i smíchat písek s lepidlem a pak nanášet, to se mi ale moc nezamlouvá, jelikož vzniknou chuchvalce čehosi, co se né zrovna dobře nanáší a písek je mnohem více zalitý lepidlem, není to výsledek, co bych chtěl.

• Trámy – ať už na stěnách nebo kdekoliv i na zemi, nakoupil jsem opět v řádu desetikorun různé dřevěné profily v klasickém modelářství pro letadla, vláčky apod., ty tenší profily se dají cvakat obyčejnými „cvakačkami“, na silnější už to chce pár tahů pilkou. Tyto profily jsem nalepil na požadované místo a místy jsem také nanesl lepidlo + písek + lepidlo, na dřevěných rámech pak stačí drybrushem nanést zelenou a připomíná to obrostení mechem, chyceno plísní apod.

• Lepení – téměř vše je lepeno tavnou pistolí, až na resinové doplňky, které jsou tavnou pistolí přilepeny k podkladu, ale k lepení resinu na resin jsem použil klasický „sekunďák“. S pomocí tavné pistole se navíc dají zaplnit různé nechtěné škvíry a celkově určítá místa lehce zaneřádit. Výhodou je též fakt, že cokoliv slepím tavnou pistolí, drží opravdu pevně, ale stále se to dá s trochou hrubé síly docela dobře odlepit bez výraznějšího poškození.

• Dřevěné podlahy – tady bylo využito více možností, část je opět z dřevěných profilů z modelářství, je to asi nejlevnější, nejrychlejší a nejsnažší varianta, vypadá to nakonec hezky, zvlášť když opět nanesete lepidlo s pískem a kamínky a zelenou tomu dodáte takový ten nahnilý, zašlý punc. Na středovou část jsem použil sádrové odlitky dřevěné podlahy z jednoho fantasy terénu, který jsem si naformil, to už je náročnější věc (pro začátečníky), ale nikoliv potřebná, podobného efektu se dá docílit různým nalámáním, naštípáním zmiňovaných profilů.

• Kamenné podlahy a interiérové doplňky – s šikovnýma rukama a trpělivostí by šli podlahy vyřezat z tvrzeného polystyrenu (styrodur), opět možno zakoupit v jakýchkoliv stavebninách, místy jsem polystyren využil pro oddělení (zvýšení) povrchu se schůdky a až na to lepil dřevěné profily či kamennou podlahu, pro kterou jsem využil formy od spol. Hirst Arts (http://www.hirstarts.com) a postupně si udělal vlastní formy. Hlavně ty interiérové doplňky, skříň, postel, sudy, truhlice apod. to už je něco, co prostě jen tak nevyrobíte, aby to vypadalo dobře. Odlito je z dentální sádry (vyšší tvrdost než klasická sádra, ale i ta se dá na pevnější věci použít) či resinu. Co se týče podlah, je to pak takové malé puzzle, kdy naskládáte odlité dílky podlahy, sem tam zaříznout, zabrousit a doplnit tavnou pistolí.

• Vodní plochy (zaplavená část) – tvorba vodních ploch je velmi jednoduchá, horší je to s finančními nároky, jedná se o různé typy transparentních licích pryskyřic, kdy jednoduše smícháte 2 složky (pryskyřice + tvrdidlo) v požadovaném poměru. Já doma dělal tzv. kamenný koberec, kdy se malé kamínky zalijí zmíněnou pryskyřicí a vytvoří to pevný kamenný povrch (interiéry i exteriéry). Zůstaly mi toho shodou okolností 2 větší kýble, stačilo přidat pár kapek zeleného pigmentu (Valejo wash) a efekt nazelenalé, špinavé vodní plochy hotov. Je samozřejmě nutné zajistit, aby pryskyřice neutekla škvírami apod. Buďto jsem tedy lil na plochy, kde byl podkladem tvrzený polystyren, natřený duvilaxem (chrání před leptáním polystyrenu) nebo jsem u dřevěného podkladu objel okolí tavnou pistolí, aby pryskyřice neutekla. Sem tam jsem vložil nějaký doplněk, trámek apod. což vykouzlí krásný efekt objektů ve vodě. V kdejakých barvách/lacích apod. obchodech seženete podobné pryskyřice, které budou možná i vhodnější. Hlavně pozor na zápach! Před tím jsem použil jinou a ta smrděla půl roku takovým způsobem, že jsem to musel vyhodit. Obecně transparentní polyuretanová pryskyřice by měla být bez zápachu. Pryskyřice byla do druhého dne tvrdá, jako kámen. Doporučuji také lít menší plochy, raději více malých ploch než jednu větší. Jak jsem zmiňoval, deska se může lehce prohýbat a tenčí-větší plocha pryskyřice by se mohla zlomit.

• Barvení – to příliž popisovat nebudu, těm co barví není co vysvětlovat a těm co ne, by to bylo na dýl :-). Ale jednoduše po vytvoření a zaschnutí Duvilaxem potřených stěn jsem to stříknul černým matným autolakem, nabarvil základními barvami, kde bylo potřeba lehce washnul a víceméně všude drybrushoval. Pryskyřici jsem nanášel až na nabarvené plochy, logicky, aby pod hladinou už byla hotová podlaha či různé objekty. Pro barvení velkých ploch, zdí a podlah jsem využil levnější akrylové barvy různých no name značek, na něco nevyužité Rewellky a na doplňky a detailnější věci klasické barvy Citadel, Valejo či P3.

Tak snad se výsledek líbí, na domácí hraní myslím spokojenost :-).