Kubis jede na VDT

Rok se s rokem sešel a my se zase jednou dočkali VxT, tentokrát v podobě Velmi Drop..eh…Divokého Turnaje. Tak jsem sbalil spacák, groty a krýgl a vyrazil.

Tentokrát se jednalo o turnaj dvoučlenných týmů na 2000p. Hraju společně s Čendou (ne tamtím, tenhle se tak opravdu jmenuje), který bere mix Raven Guard primaris maríny a Grey Knightů.

Jako vždycky přicházím už v pátek, pomoct se stoly, pokecat, popít…prostě klasika. Jen dorazilo nějak podezřele málo lidí, tak je toho nošení nějak víc než obvykle. Ale co se dá dělat.

Následuje příjemný večer s kamarády, něco vodky s Bizonem, něco láku od habaneros s Krwem… a pak je najednou ráno. Asghar riskuje život nadmíru hlasitým pozdravem. Já vstávám, fasuju vafle a jdu zjistit, co se to vlastně hraje.

Vzal jsem svou klasickou grotí směsku/dread mob, takže zbytečných tisíc bodů aka stompa, looted riptide aka meka-dread, normální dread, skupinka killa kan a k tomu spousta grotíků. Ti jsou na tomhle turnaji o něco silnější, protože tu máme speciální strategemy pro modely co mají pistole. A hádejte co? Já takových modelů mám něco kolem třicítky. Ne, že by mi to k něčemu bylo, ale je to pěkný pocit. Všechny chodítka jsem taky obohatil papírovými kloboučky a mexickými knírky, když je to ten divoký turnaj. Vypadá to příšerně, tak jsem je na druhý den radši sundal. Ale alespoň jsem se naučil skládat origami sombréra.

Hra první, Meshuge

Na rozehrání se tahají open war kartičky a párování je stylem “nějak se domluvte”. Takže se nějak stane, že hraju s Meshugem a jeho nekrony. Po předchozích zkušenostech očekávám nějakou zákeřnost, ale oponent má pěkný nekroní list, proti kterému je i docela zábava hrát. Přesně už si nepamatuju, co jsme si natahali za mise, ale v rámci twistu se mohl na začátku kola jeden model vyléčit za d3. Takže během hry zkušeně v kombinaci s mekem opravuji stompě asi 12 hull pointů.

Hra samotná je poměrně přímočará, grotíci běží kupředu a robotické zombie do nich pálí čím můžou. Stompu na nabíhá lichguarda, ale ani jedna strana nedělá moc velké škody (překrojíte nekrona vejpůl a on se stejně zase zvedne na nohy, znáte to). Kany a ostatní dreadi si to jdou vyříkat s motorkami, ale grotíci měli očividně stejně veselý večer jako já a mají problém cokoli trefit. O stompě střílející do destroyerů radši ani nemluvím. Celkově se situace nevyvíjí úplně dobře, plechovky ubývají a nekroni vstávají z mrtvých. Nakonec i stompa vybuchuje a groti jdou domů (0:20).

Hra druhá, Ragna

Druhá mise už je tématická – přepad vlaku. Celé to spočívá v tom, že přes kratší hranu stolu jede vlak (kus papíru nápadně připomínající baneblade), musí se dostat na druhou stranu stolu a co se mu postaví do cesty, to zajede. Včetně terénu…

Vlak brání partička přívrženců taťky Nurgleho s Mortarionem v čele. Plán je jednoduchý, stompa nadělá z vláčku jednohubky a ostatní zatím zabaví zbytek nurgláků. Takže plechovky a dredi vybíhají proti Mortymu, zatímco superheavy jde opatrně (nechce se nechat přejet) naproti mašince. Docela to vychází, jen padlý primarcha je o něco odolnější, než se zdálo (z 15 woundů, 12 FNP) a vlak kreje nějaké silové pole, takže stompa není v otvírání konzervy úplně úspěšná.

Bitva pokračuje, Morty úspěšně trhá dready na kusy a hlavní část práce tak zůstává na kanách. Ty se sice snaží, ale ať dělají co dělají, primarcha ne a ne odejít do věčných lovišť. Nakonec z pětice plechovek zbývá jen jedna, které se stále nedaří uspět, až její pilot v zoufalství přetíží reaktor, vrhne se na démona a v následném výbuchu jej vezme do lovišť s sebou. Vlak ale stompě stále odolává, byť těžce poškozen. Takže patová situace, obě strany to balí a jdou pryč (10:10).

Hra třetí, Quickly

Poslední sobotní hra je taky tématická – máme za úkol vypálit indiánskou vesnici. Do toho se tam někde válí i pohřebiště, které dělá věci. Ne, už si nepamatuju jaké. No a z protější strany stolu na mne z vigvamů vykukuj Quicklyho nekroni. S pylonem, to je taková ta věc, co se podívá na super-heavy a řekne, že tam není. To je tak, když se indiáni spřáhnou s vesmírnými zombie. Vypalovat můžou podle mise jen troopy, ale vzhledem k tomu, že délka grotího života je nepřímo úměrná počtu tesla zbraní na soupeřově straně, navrhuje mi soupeř menší úpravu – vigvamy může podpálit všechno co k nim dojde. S radostí přijímám a pouštíme se do akce.

Stompa běží středem k doomsday arše, ostatní chodítka to berou po pravém křídle k pylonu a nalevo se partička grotů šklebí na C’tana a něco málo pěchoty. O pár minut později se už nešklebí. Vlastně tam vůbec nejsou. Stompa mezitím úspěšně nabíhá archu a střelbou decimuje většinu destroyerů, zbytek chodítek se s menšími ztrátami stále šine k pylonu a vigvamům. Mezi tím tam ještě zmateně pobíhá pár zbylých grotů. Ne na dlouho.

Destroieři se zvedají, pylon konečně trefí, force field povolí a stompa je fuč. Většina ostatních věcí taky. Pár statečným grotům se ale přece jenom slavně podaří podpálit jeden vigvam. A tím to tak nějak končí. Za ten malý ohýnek to snad ani nestálo (1:19).

Následuje sobotní večer, který se nese v podobném duchu jako ten páteční, jen s míň alkoholu a víc kultůry – kytara, turbofolk a tak. Prostě kvalita. Atmosféru obou večerů ve svém reportu vystihl lépe Bizon.

Hra čtvrtá, Torapu

Scénář ze soboty se opakuje, posnídat vafle, natahat open war kartičky a jde se na věc, tentokrát proti mne stojí Torapu a banda elfů. Taháme poměrně zábavná věc – deploy střed a rohy, cílem je zabrat oba objectivy (každý v jedné deploy zóně) a mezitím nám nebe padá na hlavu. Do toho deploy a la sedmá edice. Torapu na to zkušeným okem koukne, a nechá mne začít, abych si taky trochu zahrál.

Groti se snaží obklíčit střed, stompa zprava, dreadi zleva a pár gretchinů zůstává vzadu držet objectiv. Nebo hrát kuželky, to už je jedno, pro následující dění nejsou důležití. Stompa střílí, eldaři uhýbají. Dreadi střílí, eldaři uhýbají. A očividně jim to opravdu jde, protože ale plamenomety nepůsobí skoro žádné škody. Takže tu máme skupinku hover tanků krčící se za pěchotou a nedá se s nimi nic moc dělat. Kany se sice v záchvatu taktiky o něco pokoušejí a k jedné prizmě se opravdu probijí, ale moc se jim to nedaří. Podobně je na tom i stompa, která se snaží zadupat do země venom (nebo jak se to vozítko jmenuje). Elfové opětují střelbu, do toho zkouší nějáké čáry-máry a celkově dělají věci, které by od nich člověk tak nějak čekal. Taky jich pěkných pár vystupuje z transporutu a zasypávají kany palbou. Piloti jsou pod vlivem špičatoušaté magie, tak padají docela rychle. Stompa překvapivě stále drží a konečně se dostává k prvnímu tanku, ten jejímu náporu ale odolává.

Dreadi podnikají druhý nájezd na nepřátelské linie. Tentokrát jsou o něco úspěšnější – cesta k vozidlům je volná a je na čase vytáhnou otvíráky na konzervy. Než se zbytek kan dostane k otvírání, zasypou je eldaři další salvou plastových hvězdiček a plechovky se odporoučí. Výbuch s sebou ale vezme jeden z tanků, úspěch! Nedlouho poté se stompě konečně povede rozpárat další tank, ale sama podléhá palbě a vybuchuje. Hodně vybuchuje a bere s sebou většinu věci kolem. Další úspěch!

Po této vlně násilí elfové trochu zakolísají, ale rychle se zase semknou v drtivém protiútoku. Dreadů už je tak dost málo, co zbylo to rychle padá a grotíci prchají (0:20).

Tohle byla asi nejlepší hra turnaje, pořád se něco dělo, modely ubývaly na obou stranách a ještě jsem se od Torapa pár věcí přiučil, prostě super.

Hra pátá, Robin

Na poslední hru turnaje dostávám Robina. Tentokrát má falchion a nějaké drobné, na kterých zas tak moc nezáleží.Takže už předem vím, že si moc nezahraju. Na druhou stranu jsem alespoň mohl začít brzo balit. Ale pro pořádek:

Hraje se klasická plzeňská vykosťovačka, za modely zabité kolem středu jsou body, za troopy víc. Groti se snaží schovávat co to jde, stompa nemůže, tak běží tanku naproti. Teda neběží, protože okamžitě dostává zásah z obřího kanónu a exploduje. Zároveň dostávají kany salvu z laskanonů a pár jich to nerozdýchá. Groti se stále krčí v ruinách a falchion jede kupředu, razorbacky (to jsou ty drobné okolo) taky. Raketa z kany tank trošku škrábne, ale tím to tak hasne. Groti už se nekrčí, groti jsou všude kolem, támhle kousek, tamhle další…(0:20)

S Robinem se hraje fajn, jen prostě poslední dobou nosí listy, s kterými moje armáda nic neudělá, no co se dá dělat, brečet do kouta kvůli tomu nepůjdu, to nechám jiným.

Závěrem

A tím pro mne VDT končí, opět to byla výborná akce se spoustou fajn lidí, dobrého jídla a ještě lepšího pití. Tak nějak tradičně si nakonec ještě odnáším sošku za nejhezčí armádu, byť si myslím, že Zumikito a Čenda (Vraer) mají taky velice slušně nabarveno a rozhodně by stálo za to je alespoň zmínit.

Turnaj vyhrávají Robin s Facelessem, cenu pivního sponzora si odnáší Efu a prase turnaje Grindel, za sobotní večer.

Fotogalerie (moje a Adraxovi fotky, jeho jsou ty hezčí)