Drobné nešvary na turnajích aneb Základy slušného chování nejen v Čechách

Máme tu další článek, který nám může trošku napovědět, jak být za ty „milé a cool lidičky, co sem přišli hrát Hammer“ a ne za, inu, debila.

Začneme pravidlem 0. Nejdůležitější pravidlo jich všech –  Jsi-li dement, zůstaň doma.

Pod tohle pravidlo jde nacpat spousta věcí, které jdou zařadit pod pravidla slušného chování. Warhammer je hra pro dva lidi – vás a soupeře. Oba dva jste jeli nějakou dálku, strávili čas tréninkem a malováním figurek a díky párování jste se teď potkali a vaším cílem je hrát Hammer a užít si to.

Takže pokud bujarý alkoholismus není zábavný pro oba, tak ten člověk na druhé straně stolu se nebaví, když usnete uprostřed věty a pozvracíte si nohy. O tom, že nemáte cíleně podvádět, svačit a snažit se vyhrát za každou cenu, asi ani nemusím mluvit. Teď sice vyhrajete jednu hru na turnaji, ale za dementa budete mnohem, mnohem delší dobu. Karma funguje.
Stejně také nikdo moc není zvědavý na vaše hysterické výlevy, vztek, házení kostkama a obecně chování se jako chuj. No tak, nejste děti. Tak začneme :

Rada 1. – Kooperace s organizací

V Čechách a okolí víceméně nikdo nedělá turnaje profesionálně pro peníze, takže je lepší jim tuto činnost neznepříjemňovat více, než je nutné. Pokud máte deadline v propozicích, dodržte ho.  Pokud organizátor řekne, že se začíná v 9, tak se začíná v 9. Pokud organizátor řekne, že Ruina je LoS Blok, tak je to LoS Blok. Hádky s judgem, organizátorem a dalšíma lidma vás budou stát nejen reputaci a červené karty, ale tak nějak vám na akci nebude příjemno.

Přišlo po uzavírce :

Pokud se registrujete, tak prosím přijeďte. Anebo „dropujte“ dostatečně předem, kapacity bývají často omezené a můžete blokovat místo někomu, kdo se na to nevykašle. Jasně, občas do toho něco vleze, ale poslední dobou se nám tu šíří takový nešvar, kdy je standart zapsat se a pak dva – tři dny před turnajem dropnout. A není to jen VxT, ale i třeba Magor´s Rift a velký drop rate mají i Ulrikovi miniturnaje..

Rada 2. – Vemte si svoje věci!

„Kámo, nemáš metr/pravidla/kostku/dva gardisty/půllitr / spacák ?“ Jasně, občas  někdy něco zapomene, ale zkontrolovat si, že máte sebou pár věcí (jako například armádu) není takový problém. Hledat v sobotu ráno věci, kterými budete proxovat drop pody (plechovky od piva) nebo gardisty (víčka od piva) nebo Land Raider (Cihla s nápisem Land Raider) není cool, stejně jako roster na kusu toaletního papíru či tácku od párku.

Rada 3. – Estetická stránka věci

Jasně, občas nesežene nějaký model. Občas nestihnete něco dobarvit. Stává se. Druhá stránka je ale systematické hraní se šrotem. Wargaming jako hobby má i jistou estetickou stránku, přinášející zážitek ze hry. Vám je možná jedno, že Vaše armáda je z 80% recyklované smetí z popelnice a trošku lepidla, případně kočkolit nebo aj petflaška, ale hlavně – pravidlo 0. Nikdo nemá nic proti hezkým, kreativním konverzím, ale hraní se smetím nechte jistým minoritám.

Rada 4. – Čas

Čas jsou peníze..dobře, tedy hra. Průměrná hra může trvat hodinku až pět, takže holt trošku musíte přizpůsobit svůj herní styl tomu, aby jste stihli – v jakkémkoliv případě – hru do limitu.  Slowplay se poslední dobou daří naštěstí relativně mýtit, ale stále – koukat na dvě jednotky na stole, kde jedna bude brzo zašlapaná do země a dělat „Hmmm, hmmm…..Co já asi udělám, hmmm….“ je hraní a lá Rimmer.

Když jste v polovině času a začínáte první kolo, tak prostě nemusíte jít na oběd / cigáro / fandit kamarádovi. Jste tam od toho, aby jste se SOUPEŘEM hráli Hammer.

Rada 5. – Znalosti

Dobře, W40K pravidla jsou velká a plná zákoutí. Víme, chápeme. Nikdo po Vás ale nechce, aby jste znali zcela všechno (ale sakra to pomáhá!). Co po Vás ale všichni chtějí je to, aby jste znali svoje vlastní pravidla. Když po třetí v kodexu hledáte, jaké jsou ty staty té zakladní jednotky, kterých máte na stole 50,  tak to není fajn (řekl někdo Čas?). Z druhé strany stolu může panovat nedůvěra – hodně pravidel se může lišit jen v jednom slově, které to celé obrací  (model x unit například), tak Vás soupeř může poprosit o tom, aby jste mu to ukázali v pravidlech (řekl někdo Zdroje a mít všechny věci). Odpověď „My to takto u nás ale hráme!“  je  hezká, bohužel ne validní. Vždy je lepší ukázat styčný bod v pravidlech než volat judge. Ten udělá co? Ukáže vám to v pravidlech. Řekl někdo Čas?

Rada 6. – Stres aneb Je to jen hra.

Občas ale důležitá hra, bohužel zároveň hra, co si chcete užít. Je tedy zbytečné zbytečně zvyšovat míru stressu a konfliktu mezi hráči. Stačí pár drobností a hra je najednou lepší a mnohem čistější.

• Měření dohodou
  Jasně. Občas záleží na půl milimetru. Proto je lepší měřit vzdálenosti před pohybem a nějakým šoupáním figurkama. Tím, že „na čisto“ deklarujete vzdálenosti  a máte PŘESNĚ naměřeno, co potřebujete hodit, děláte hru čitelnější a jasnější.
• Speedrolling je fuj
  Může to sice připomínat samomluvu, ale je dobré – a důležité – říkat, CO děláte, KAM střílíte / Kouzlíte a PROČ teď házíte. Není horší věc než soupeř, co dvakrát hodí hrstí kostek a pak řekne „Za 11.“
• Fixování pozic
  V šachách platí pravidlo „Šáhnu, táhnu.“ V Hammeru bohužel ne, takže se může stát, že soupeř nervózně dává model už na 4 pozici a po jemné upozornění, že ten model trošku překračuje svoje možnosti, je vám řečeno, že tak je to přeci ok, že byl TADY. Pokud TADY není fixováno kostkou nebo jinou pomůckou, máte to blbý. Opět – jednoduchá věc, strašně přínosná pro soupeře a flow hry.

Rada 7 – Nebuď dement.

Možná se zdá, že už to tady jednou zaznělo, ale je to tak důležité, že to raději ještě jednou zopakuji.

Tak to máme takový drobný základ toho, jak jde udělat hra příjemnější nejen pro Vás, ale i pro soupeře.

Feedback vítán.