Magnetování modelů je velice jednoduché a zvládne jej každý. Pojďme se spolu v krátkém návodu naučit, jak na to.

Potřebujeme:

Model, který chceme magnetovat (přirozeně)

Válcové (kotoučové) neodymové magnety

Ruční vrtačku

Vrtáky odpovídající průměru magnetů

Lepidlo

Na magnetkování toho nepotřebujete mnoho.

Na úvod pár slov k magnetům. Na magnetování potřebujete válcové neodymové magnety. Prodávají se i čtvercové, ale přeji hodně štěstí s vrtáním hranaté díry. Magnety seženete velmi snadno, doporučuji obchody unimagnet.cz nebo neomag.cz. Unimagnet je možná o trošičku lepší, má širší sortiment a dává do každé zásilky balíček gumových medvídků.

Nicméně průměr magnetu je třeba odvodit od velikosti modelu, který magnetkujete. Pokud to je ruka v rameni u Space Mariňáka, průměr 3 milimetry a výška 2 milimetry jsou naprosto ideální. Ostatně, válcové 3×2 magnetky jsou takový základ, který se vyplatí mít doma, hodí se na spoustu věcí.

Občas se stane, že končetina apod. je docela tenká. Na to se hodí magnet o průměru 3 milimetry a výšce 1 mm. Taky se jich hodí mít pár doma do foroty.

Pro menší modely, třeba ruce Scitarii od Adeptus Mechanicus už by třímilimetrový vrták roztrhal. Proto doporučuji průměr magnetku 2 milimetry a výšku 0,8 mm. Menší už by se nemusel vyplatit, protože čím menší magnet, tím menší má sílu. Mohlo by se tak stát, že pokud použijete příliš slabý magnet, magnetované části budou při otřesech opadávat, a to fakt nechceme. Pokud použijeme magnety naopak příliš silné, budou se nám z modelu vytrhávat, nebo si budete ničit model.

Naším cílem je tedy pevný spoj, který lze bez použití větší síly oddělit.

Na jeden spoj = dva magnety

Při nákupu si prosím uvědomte, že na jeden spoj potřebujete magnetky dva (bez ohledu na jejich průměr), tak to v objednávce nezapomeňte zohlednit 🙂

Doporučuji koupit po stovce od všech tří zmíněných velikostí – 3×2, 3×1 a 2×0,8. Jen se pak neděste, že to bude takový miniaturní pytlíček obsahující tenoučkou stříbrnou tyčku.

Pokud se naopak chcete pustit do magnetování velkých částí – třeba taková křídla od tyranidího tyranta vyžadují magnetky o průměru minimálně čtyři nebo až pět milimetrů. Ale to už nechám na vás. Důležité hlavně je, aby se tam magnet vešel, jak na šířku, tak na výšku. A to už zjistíte jen tím, že si dílek důkladně prohlédnete a změříte pak zvolíte vhodný magnet. Nebo další pin.

Kromě magnetů potřebujete i vrtáky. Ty se dají pohodlně koupit v každém hobyshopu (Obi, Baumax, Hornbach apod.) a potřebujete logicky vrták o průměru každého magnetu, který doma máte – čili průměr 3, 2 a doporučuji koupit i ten jednomilimetrový, hodí se na vrtání hlavní.

Vrtáky se dají při vrtání držet v ruce, ale je s tím děsné práce (slušně řečeno). Vřele proto doporučuji nákup ruční vrtačky. Její cena se pohybuje okolo tří set korun a věřte mi, jejího pořízení nebudete litovat. Vezměte v potaz, že nebudete chtít vrtat jen díry na magnety, ale budete vrtat i hlavně zbraní a díry na piny. Slovy klasika: „To se už vyplatí.“

Lepidlo ani modelářský nožík tu nemá smysl dlouze rozebírat, použijte vteřiňák, kterým lepíte modely a třeba klasický zalamovací nůž na krabice.

Začněme s magnetováním. Pro příklad tu mám model Scitarii Ranger / Vanguard, kterému chci namagnetkovat ruku. Omlouvám se za ty děsné prohlubně na spojích, ale model budu ještě tmelit (o tom si povíme třeba někdy příště).

PRO tip #22 – pokud chcete magnetkovat trup, který tvoří přední a zadní část a lepí se v bocích, dejte lepidlu čas na zaschnutí. Jak do spoje vrazíte vrták, může se vám stát, že si díl doslova rozlousknete.

Máme vše připravené. Model nemusíme dopředu začišťovat, záleží na vás, co uděláte jako první.

PROtip #666 – dávejte si sakra dobrý pozor na polaritu magnetů.

Začneme vrtat. Do modelu, kde má být magnet si připravím malou dírku nožem, či skalpelem. Díky tomu se vrták hned chytne a nebude klouzat po jinak hladkém plastu.

Předvrtání není povinné, ale lépe se vám pak bude vrtat, hlavně pokud už vaše vrtáky nejsou tak ostré, co bývaly a jste líní jít si koupit nové.

Stejný postup aplikujeme na druhou část modelu. Opakuji PROtip #22 – nechte zaschnout lepidlo. Ideální je si model o něco opřít, pohodlněji se vám bude vrat.

Jak poznám, že je díra dostatečně velká? Inu, pokud mi vrták vyjel na druhé straně, tak už jste hodně hluboko. Nicméně, vrtejte velmi opatrně. Proto je ruční vrtačka lepší jak mechanická – lépe se kontroluje. Ono by se totiž mohlo stát, že vám vrták projede až do masa a to fakt nechcete. Hloubku si změřím tak, že přiložím ideálně prst (nehet) na vrták tam, kde začíná plocha modelu.

Vytáhnu vrták. POZOR! Nehet držím stále tam, kde původně byl! Díky tomu vím, kolik vrtáku už v modelu zmizelo. Můžu i měřit metrem, ale berte to spíš odhadem. A vždy se řiďte pravidlem, že je lepší vyrobit díru hlubší. Pak budete mít jistotu, že magnet nebude vyčuhovat ven. Není to hezké.

Okraje otvorů začistím nožíkem, pak už to půjde těžko.

Teď přichází magnetkování. VAROVÁNÍ! Hlídejte si polaritu magnetů. Ideální je na aplikaci magnetů vzít jich rovnou víc naráz. Lépe se s nimi manipuluje a hlídá se polarita. Vezmu tyčku magnetků, na jedné straně kápnu na jejich špičku kapičku lepidla a pevně zatlačím do modelu. Zbytek magnetků jakoby „odlomím“, díky čemuž mi jeden zůstane v díře. Mohu jej tam ještě zatlačit nehtem či nožíkem, aby nevyčníval. Tady se ukáže, jestli je otvor dostatečně hluboký. Tímto krokem jste také určili polaritu magnetů u celé vaší armády. Hlídejte si to!

Počkám, až lepidlo zaschne a znovu nasadím magnetky. Vezmu druhou část modelu a nasadím ji na konec tyčky. Díky tomu si hlídám polaritu magnetů. Chytré, že? 😀

Zopakuji proces. Zakápnu špičku lepidlem, nasadím. Přitlačím, aby magnet zcela zmizel v otvoru. Vyplatí se na to použít nekovový předmět. Já mám dřevěné míchátko do kávy seříznuté do špičky.

Ecce magnet! Máme hotovo.

Pokud jste vše udělali správně, máte krásně namagnetkovaný model. Výborně, teď už zbývá jen těch třicet dalších…

S trochou snahy lze namagnetkovat hodně modelů, například z jednoho torza u Scitarii tak lze pohodlně udělat Rangera i Vanguarda. Díky tomu nemusíte řešit dilema, kterou variantu zvolit a prostým přehozením hlav a rukou jít s dobou, až s dalším updatem pravidel se stane jedna z nich více OP než ta druhá.

Magnetkování má řadu výhod

Magnetkovaný model můžu mít sestavený a hrát s ním, i když není nabarvený (pokud někdo takovou herezi vůbec dělá). Když se pak pustím do barvení, pohodlně odstraním zbraně / hlavy/ pláště a štětcem se dostanu i do míst, kam bych se nedostal.

Pokud máte model nabarvený, vřele doporučuji místo, kde se nachází magnet, nalakovat jakýkoliv lakem, a to i tehdy, pokud modely nelakujete. Důvod je jednodchý, v místě spojů se vám bude barva ustavičně odírat. Sice to není vidět, ale vy víte, že tam máte škrábance a prosvítá kov magnetu.

Namagnetkované modely se také mnohem lépe přenášejí a vejdou se i do mnohem menšího kufru.

Co dělat, když jsem to spletl?

Well, řešení máme několik, ale žádné není ideální.

Můžu magnet nechat tam, kde je a prostě mu přidělat správnou část se správnou polaritou a mít jeden model speciální. Ale to je řešení na houby, u magnetkování nám jde o to, aby části modelů byly univerzální a mezi sebou měnitelné.

Pokud magnet ještě není zcela v otvoru, můžete jej zkusit vytáhnout kleštěmi.

Můžete zkusit nožem odříznout kousek plastu okolo magnetu, dostat se pod něj a vydloubnout jej, ale snadno si tak zlomíte skalpel či dokuníte model.

Provrtáte model z druhé strany a magnet vytlačíte ven.

Žádné řešení prostě není ideální, proto se držte pravidla #666 a hlídejte si polaritu magnetů!

Magnetkování zdar.