První turnaj ve Warcry ovládli nemrtví

První český turnaj ve hře Warcry se odehrál v novotou vonící herně deskových her Rubikon v Praze. Na to, že hra je vcelku nová, přihlásilo se (a přišlo) osm hráčů, kteří se pustili do krvavých šarvátek o přízeň bohů Chaosu.

Co to je Warcry

Warcry je malá, rychlá hra od Games Workshop zasazená do světa Age of Sigmar. Příběh se točí okolo malých skupinek válečníků (warband), kteří se perou s jinými partami, aby prokázali svoji sílu a odhodlanost. Jedna hra trvá tak maximálně hodinku a to u ní musíte opravdu fest přemýšlet. Pravidla jsou osekaná na úplně základní dřeň – pohyb, útok a možná nějaký ten šplh po stěnách či úskok z boje. Žádné složitosti, hra cílí na to, abyste vzali do ruky kostky a s povzbuzujícím halekáním jimi házeli.

Největší specialitou Warcry jsou kostky, kterými určujete iniciativu a speciální schopnosti. Na začátku kola hodíte šesti kostkami. Stejná čísla dáte k sobě a tvoříte z nich dvojice, trojice a čtveřice.

Single kostky nejsou k ničemu, ALE kdo má víc single kostek, ten má iniciativu (když je shoda, tak si normálně hodíte).

Dvojice, trojice a čtveřice stejných čísel na kostkách vám pak slouží jako platidlo k aktivaci speciálních schopností, které model umí. Vše je přehledně napsané na kartičce, každá warbanda má sadu speciálních schopností a existuje i jedna karta univerzálních abilit, která je společná oběma stranám. Za dvojici kostek si například přidáte kostku k útoku, +1 na pohyb, čtveřice kostek dá modelu dokonce bonusový pohyb a bonusový útok, což je boží.

Na začátku každého kola dostanete k dispozici i divokou kostku, kterou můžete použít a vytvořit tak pár, dvojici atd., nebo single a pojistit si iniciativu.

Malinko se to vrklá

Jak je Warcry jednoduché, dá se hrát dokonce na tři způsoby – náhodná bitka, turnajové hraní a především kampaň. Příběhové hraní tvoří hlavní náplň hry, kdy dokonce v základních pravidlech naleznete desítky malých kampaní, které vždy obsahují tři hry spojené nějakým základním příběhem. Což je boží, protože nemusíte nic vymýšlet, dobrodružství máte předpřipravené a zvládnete ho za večer odehrát celé.

Na druhou stranu dokáže být Warcry také pěkně nespravedlivé, zejména při náhodné hře, kdy mise občas silně nadržují jedné straně a za druhou stranu jdou vyhrát jen velmi, velmi těžce. Ale zase hra trvá pár desítek minut a pak můžete vše resetovat a jet nanovo.

To platí i pro turnajové hry, kdy v pravidlech jsou připravené více méně vyrovnané mise, podle nichž lze hrát. Nicméně by to nesmělo být GW, aby to zase nepřehnalo s balancem. Do soubojů ve Warcry se mohou zapojit i rasy, které již v Age of Sigmar existují – třeba orci, goblini, nemrtví či Stormcasti. Stačí mít modely a dokoupit jim kartičky, které udávají staty modelů ve Warcry a jejich speciální schopnosti.

No a tady je cítit rukopis GW na sto honů. Zatímco warbandy vydané speciálně pro Warcry jsou jakž takž vyrovnané, ostatní rasy pravděpodobně dělalo jiné oddělení, protože se v nich objevují modely opravdu silné a dost těžko porazitelné. Ostatně, praxe mluví za vše, protože na turnaj v Praze přišli tři z osmi hráčů s nemrtvými z Flesh-eater Court v téměř identickém složení. Ale nelze se jim divit. Warcry je jednoduché a snadno lze najít (a pořídit) ty nejpraktičtější modely, tak proč toho nevyužít.

Základní barbaři z planin

Na turnaj jedu se základní warbandou Untamed Beasts ze starteru. Pravidla mi umožňují si tlupu sestavit z modelů, které uznám za vhodné, ale to bych musel koupit minimálně ještě jednu krabici Untamed Beast a mně se zajídají stejné modely, hlavně když se hraje s deseti figurkami na stranu.

Na začátku turnaje je třeba si rozdělit své modely do tří skupin – kladivo, štít a dýku. V každé musí být aspoň jeden model a naopak by tam neměla být víc jak polovina warbandy. Deploy pak určí, v které části bojiště začne která skupina. Většinou minimálně jedna parta zůstane v rezervách a přijde ve druhém či třetím kole a většinou vpadne soupeři do zad.

Ve vlaku do Prahy vytvořím ďábelský taktický plán založený na tom, že na stole nejčastěji začíná štít a dýka přichází až jako poslední. Proto jsem svoje Untamed Beasts rozdělil:

Štít

Hearth-eater (Šéf) – prostě drsňák, rychlý, silný

First Fang (Harpunář) – model ze zbraní na dálku, už ho stihli nerfnout, takže mu nemohu přidávat útok za dvojici kostek (Onslaught)

Preytaker s mečem – nic moc bojovník, hlavně pomalejší než ostatní, takže sotva někam doběhl (ale model má krutopřísný)

Plains-runner – malá síla, málo životů, takový otravný komár

Kladivo
Beastspeaker (Bičovnice) – rychlá, má zbraň na blízko i na střední vzdálenost a speciální schopnost na další útok Beasty v dosahu

Rocktusk Prowler (Kočka) – nejlepší bijec ve warbandě, rychlý jako blesk (pohyb o 8 je ve Warcry fakt hodně)

Plains-runner – do počtu

Dýka

Preytaker se sekerou

Plains-runner

Round one

První hra hra a rovnou nemrtví – vede je Crypt Infernal, za nám jdou/letí dva Crypt Flyeři a čtyři malí ghůlové. Infernal a Flyer jsou veliké bestie, každý se třiceti (šéf se čtyřiceti) životy, létají 10 palců, slušně zraňují, čili by byl hřích je nevzít. Zbytek warbandy tvoří ghůlové jako běžci na objectivy a celkově otravování soupeře.

Hrajeme misi se čtyřmi objectivy, za každý zabíraný je na konci kola bod. Bohužel si zadání se soupeřem blbě přečteme a hrajeme jen na objectivy dva. O to je to větší masakr, protože je umístíme relativně blízko k sobě, takže se od prvního kola řežeme jak koně. Například můj šéf naloží Infernalovi 20 zranění jednou ranou (na začátku kola mi padla čtveřice šestek, tak jsem neodolal a využil schopnost mé Warbandy Unleash the Beast a přidal si sílu i útoky).

Obecně se mi daří házet kostkami malinko nad průměrem a soupeřovi se naopak vůbec nedaří dobíjet mé modely (byť jim nakládá fakt slušně). Vždy přežívají s jedním, dvěma životy a skórování se neptá, jak blízko je kdo smrti. Ve třetím kole se mi podaří nemrtvé přetlačit a zabrat oba objectivy, čímž získám o bod navíc a vyhrávám.

Na konci boje, kdo vyhraje a přežije mu víc jak půlka modelů, má 20 bodů, méně než polovina znamená vítězných bodů jen 15. A naopak, když prohrajete a přežije půlka vašich, je to aspoň za 5 bodů, jinak za nulu.

Následně se ještě přičítá bod za tajnou agendu, což je jedna ze šesti vedlejších misí, které můžeme a nemusíme splnit. Tajná agenda třeba říká, abych zabil soupeřova leadera, držel střed stolu atd.

Zbyla mi nadpoloviční část armády, splním agendu (drž perimetr do šesti palců od středu stolu), takže vyhrávám 21:6.

Round two

Druhá hra proti Nighthaunt, čili duchové (Po nemrtvých ghůlech docela změna…)

Složení soupeřovy warbandy bohužel nejsem schopen reprodukovat, byli tam 4 malí doušci (Chaingrasp?), jeden velký duch s mečem jako bijec, parta duchů na jednom podstavci (Spirithost) a celé to vedl tuším Dreadwarden.

Drsné na Nighthauntu je, že jedno jaký to je leader, umí za trojici kostek vyvolat mrtvého zpět do boje a to s tolika životy, kolik bylo na kostkách.

Máme za úkol vybít modely v soupeřově dýce.

Taky cítíte ten háček? 😉

Inu, já cítil hned dva. Moje dýka obsahovala jeden průměrný a jeden podprůměrný model (dohromady 18 životů). Soupeř má v dýce Spirithosta a Chaingraspa (dohromady 38 životů). A když to nevybiju během jednoho kola, v dalším se mu člen dýky bezpečně vrátí zpět…

Nač ale stahovat kalhoty, když duchové jsou ještě daleko. Začnu tím, že nenechám umřít moji dýku, takže couvnu, co mi to dá, aby soupeř na mě nemohl nalétnout.

Ve druhém kole mi přiběhne na pomoc Kladivo i Štít, takže se pustíme do rubačky. Jenže soupeř recykluje modely a já se k němu nemůžu probourat. Navíc dvě kola po sobě ošklivě prohraju iniciativu, takže mi moji dýku zažene do kouta a odtamtud ji už nevysvobodím. Pak ještě zblbnu jedno pravidlo a naučím se, že se model může použít jen jednu schopnost za aktivaci tou bolestivější cestou. Ve třetím kole prohrávám, protože mé dva modely opravdu není těžké zabít. Naštěstí mi zbude alespoň nadpoloviční většina modelů. Prohrávám 5:21.

Round three

Třetí hra znovu proti ghůlům ve standardním složení. Mise čtvrtinky. Kdo tam má víc modelů, bere bod. Moje tajná agenda je zabít leadera.

Hru si prohraju hned na začátku. Na stole začíná jen dýka. Nevím, proč si myslím, že se skóruje až od druhého kola (to je btw relikt z Malifaux), takže ukryju oba modely do jedné čtvrtinky tak, aby sice mohly skvěle vpadnout soupeři do boku, ale nemrtví pohodlně zaberou čtvrtky dvě a hned vedou o bod.

A o ten bod budu prohrávat až do konce hry.

Navíc se mi nepodaří můj divoký gambit to prostě uházet a ve třetím kole, kdy mi musely padnout minimálně průměrné kostky, jsem nehodil zhola nic. Soupeř jakoby cítil krev, najednou začal házet jak vyměněný, takže mi malým ghůlem sundal na jednu ránu Preytakera, umřel mi velitel… no prostě odnáším si čistou nulu a soupeř 21.

Round four

Čtvrtá hra proti Untamed Beasts. Soupeř vyměnil Plains-walkery a First Fang za druhou Beastspeaker a Kočku, které mu tvoří dýku a kladivo. Cílem hry je zabít soupeřovo kladivo.

Po minulé hře mám dost taktizování. Zařvu krleš a ženu se na nepřítele hlava nehlava. A to i modely  ze svého kladiva, které bych měl držet zpátky (nebo aspoň jednoho z nich). Ale to já ne. Vyřítím se dopředu, co to jde, a mám modely roztažené pěkně v dlouhé řadě, jak se staví do fronty si praštit do soupeřova kladiva.

Do boku mi vpadne nepřátelský štít. Začíná krvavá mela. Mně i soupeři hodně pomůže twist pro danou hru. Twist je taková ojebávka, která vždy malinko ozvláštní hru (jednou zakáže střelbu, podruhé se nemusí stát nic). Tentokrát nám bohové Chaosu nadělili léčení za dvojici stejných čísel. A léčí se o tolik, kolik padlo na kostkách. Dvojice šestek jsou najednou žádaným zbožím.

Díky tomu hra trvá o fous déle, protože léčení pomůže hlavně soupeřově Beastspeakerce dvakrát uniknout jisté smrti.

Zatímco své klíčové modely nechávám bídně hynout (a že mi tam zůstávají se dvěma a pěti životy), podaří se mi zabít ve druhém kole soupeřovu kočku a ve třetím zahnat do rohu a dobít Beastspeakerku. Splním i tajnou agendu s tajným artefaktem, takže nesu 21:5.

Round five

Pátá hra proti Iron Golems. Soupeř list obohatil o žoldáka z prvního rozšíření, doma nechal pár modelů ze základní krabice, aby se mu tam pomalý kráječ se sekerou vešel.

Hrajeme „Náhlou smrt“ (tak se ta mise jmenuje). Každý máme jeden objectiv, kdo na konci kola kontroluje oba, vyhrává okamžitě.

Waaagh taktika z minulého kola se oplatila, takže se vším, co mi začíná na stole, naběhnu na střed stolu. Tam se potkám s golemy, jenže mám docela štěstí na kostkách, a tak zabiju vcelku bez potíží jednoho legionáře a nepříjemného Signifera (asi), který modelům uměl přidávat odolnost.

Zcela selže můj útok dýkou. Preytaker i Plains-runner naběhnout do zad Drillmasterovi, co drží golemský objectiv. Nečekal jsem mnoho, ale že mu dají jen za 1, to bylo smutné. O to horší, když je nepřítel rozsekal na kusy oba dva.

Ve třetím kole se to láme. Svůj objectiv si pečlivě hlídám (i když ve druhém kole jsem jej nechal zcela nechráněný, což mě stálo pár let života). A ustavičně držím v záloze dva modely, které mohou doběhnout k soupeřovu. Iron Golemové naběhnout na zteč do šarvátky uprostřed, takže moji běžci mají šanci. Dvojitý pohyb a najednou mám u objectivu dva své modely a soupeř jednoho. Zabírám ho já a je vymalováno. Vyhrávám 21:5.

A jsem překvapivě třetí.

Turnaj byl fajn. Warcry rychle odsýpá a Rubikon nabízí přímo ideální podmínky pro hraní. Nejsou to ani tak ani gamematy na stolech či pěkně nabarvené terény, ale hlavně velký, vzdušný prostor s okny ve střeše, takže i bez svícení je na hru vidět úplně parádně.