Grey Knighti na Karaku dokázali neuvěřitelné, vyhráli

Podzimní Karak v Hradci Králové se uskteučnil poslední listopadový víkend. A zatímco Česko rozsvěcovalo svíčky na adventních věncích a Warhammerová komunita se rovným dílem smála i plakala z leaknutých úpravy bodů z Chatper Approved, v Hradci se dělo něco neuvěřitelného.

Nemaje co jiného, na turnaj postavím čisté Grey Knighty…

Ne, nemám nějaké sebepoškozovací tendence, ruce si neřežu ani kůži nepálím. Grey Knighti mají prostě nádherné modely a… to je asi tak všechno. Po nabytých zkušenostech mohu s klidem říci, že skutečně patří mezi nejhorší, nebo spíš vůbec ten nejhorší kodex, který armády ve Warhammeru mají. Občas je to až směšné, jak po příběhové stránce naprostá elita lidstva nedokáže ve hře seslat jediný Smithe (který umí kdejaký poprděný gardistický čáryfuk). Místo toho máme úžasné Rites of Banishment, což dává vždy jen za 1 Mortal Wound, POKUD cíl není démon. To pak kouzlo dávání za 3 MW automaticky. Hurá! Force Weapons sice vypadají zajímavě, jenže to by se modely do toho CC museli nejprve dostat.

No, ale to je tak si všechno. Grey Knighti jsou dobří, ale opravdu jen dobří jen tedy, pokud proti nim hrají démoni, a to ještě fluffově postavení. Jinak je to naprostá bída a moje výsledky to docela potvrzují.

Listy si můžete dohledat zde: https://docs.google.com/document/d/1Obew3RcLTD-9U0ijzqGa5_MwpbdiD-hb-uvRKUn18UE/edit#heading=h.bl7bcl2bvwnw

Moji armádu tvořilo:

HQ: Librarian (113), Fury of Deimos (0), Warlord (trait Lore Master), Santic Powers: Astral Aim, Gate of Infinity, Sanctuary [9 PL, 113pts]

HQ: Lord Kaldor Draigo (180), Psychic Powers: Gate of Infinity, Vortex of Doom [12 PL, 180pts]

TR: 5 Strike Squad (105), Nemesis Force Sword x5 (0), Psychic Power: Astral Aim [7 PL, 105pts]

TR: 5 Strike Squad (105), Nemesis Force Halberd x5 (0), Psychic Power: Astral Aim [7 PL, 105pts]

TR: 5 Terminator Squad (205) Grey Knights Termiantor Justicar Nemesis Daemon Hammer (13), Nemesis Force Halberd x4 (0), Psychic Power: Hammerhand [13 PL, 218pts]

TR: 5 Terminator Squad (205) Grey Knights Termiantor Justicar Nemesis Daemon Hammer (13), Nemesis Force Falchions x4 (0), Psychic Power: Vortex of Doom [13 PL, 218pts]

EL: Doomglaive Dreadnought (160), Heavy psycannon (0), Incinerator (13), Nemesis doomglaive Psychic Power: Gate of Infinity [9 PL, 173pts]

EL: 5 Paladin Squad (256) Nemesis Daemon Hammer (13) x1, Nemesis Force Falchions x3 (0), Incinerator (13), Paragon Nemesis Daemon Hammer (13), Psychic Power: Hammerhand [19 PL, 282pts]

FA: 5 Interceptor Squad (122) Nemesis Force Falchions x3 (0), Incinerator (0), Interceptor Justicar Nemesis Force Falchions, Psychic Power: Vortex of Doom [8 PL, 122pts]

DT: Razorback (70) Storm Bolter (2), Twin Lascannon (40) [5 PL, 112pts]

DT: Razorback (70) Storm Bolter (2), Twin Lascannon (40) [5 PL, 112pts]

DT: Razorback (70) Twin Lascannon (40) [5 PL, 110pts]

Ano, nejsou tam nesjilnější GK věci, ale buď se mi neblíbí nebo je ještě nemám koupené…

1. hra – Hanka s Deatchwatch

Domluvený souboj o to, která divize Svaté Inkvizice je ta lepší začal krásně:

„Já si vyberu stranu, ty se deployneš, začneš a já ti ukradnu iniciativu,“ řekne mi soupeřka na začátku hry. Copak jsem jí jako gentleman mohl odporovat?

Hrajeme Narrow the Search a uprostřed stolu je 12´´ bublina, která ruší invul. Vyskládám se tedy pěkně tak, abych vyrazil hlídce v ústrety a přivítal ji střelbou stormbolterů na 24 palců. Hanka splní slib, ukradne mi iniciativu a začne mě řezat jak psa.

Když hážu první (desítky) armor savů, říkám si, že ty její výstřely jsou docela slaboučké. Jenže jich tam má asi gazilion. Láduje tam jednu speciální munici za druhou a já postupně ubírám jednoho rytíře za druhým.

Přichází druhá vlna Deathwatche a Greyknightům odchází poslední záblesk naděje na výhru.

To víte, že vracím zpátky. Umře rhino, docela rychle se zbavím kapitánů s kladivy, kteří mi hupli do zad, a když se mi podaří odrazit první útočnou vlnu čítající cca 30 spacemariňáků, z Hančina deploye vyběhne druhá, podobně početná vlna. Na konci třetího kola jsem proto bez milosti sklizen. Aspoň jsem rychle sbalený a nastupuji proti gardě.

2. hra – Lukáš s Cadií navždy v srdci

Tuto hru bude snad lépe vyjádřit obrázkem.

Kdybych to měl převést do slov, tak nestihnu ani zachrochtat a jsem smazaný. Když se jej pln nadějí při pohledu na velký LOS terén na mé straně stolu zeptám, kolik tam soupeř má nepřímé palby, tak lakonicky odvětí, že jen asi třetinu. Schovávat se tedy není skoro kam. Deploynu se tak, abych měl +1 k hodu o začátek a soupeř mě stejně přehodí. Pak to jde rychle.

Takto to vypadalo na konci druhého kola.

Co neumře v prvním kole, to zabije pár gardistů, které mi protivník milosrdně předhodí, aby si kryl tanky. Spadnou z deepstriku mi dovolí prakticky jen do mého deploye. A kolo za kolem na mě padá déšť střel a granátů. Přehozy jedniček, přehozy hodů na počet výstřelů, přehozy na hody a vůbec hody hody doprovody… Na konci druhého kola odhazuji ručník do ringu, abych zakryl ty poslední čtyři modely, co mi tam zbyly. Soupeř má dostatek času a asi 95% armády na to, abych mi je zabil, tak mu v tom neodporuji. Píšu druhou nulu.

3. hra – Max a tradiční Chaos Space Marines

Na turnaji si připadám jako docela vzácný pokémon, když hraju Grey Knighty. Nyní na stole potkám další krásný a pravidly zcela zabitý model. Vlastně dva – chaosí predátor a Land Raider. Je radost vidět tu cihlu opět po letech na stole. Zbytek vojska už tolik nostalgie nevyvolává.

Deployneme se, začnu a pustím se do soupeře pěkně zhurta. Hlavní mise nám říká držet víc povinných objectivů než soupeř a zároveň zabít to kolo víc jednotek než soupeř, za což jsou body.

Přes Gate of Infinity teleportnu Paladiny k predátoru, přiskočí k nim Strike Squad. Výsledkem je pět zabitých Havoců a v Close Combatu ubitý Predátor.

Greyknighti drží pozice, třetí kolo končí. Vyhráváme.

Palba z dalších Havoců s docela brutálními rotačáky mi solidně redukuje Paladiny na úplné minimum (čili nulu).

Přetlačujeme se dál. Daří se mi vyčistit celé soupeřovo pravé křídlo, takže mu zbývá jen 30 kultistů držících objectiv, Land Rider a ti Havoci s Warpsmithem. Mám radost, protože mně zbývá asi 50% vojska (a jsem tou pozitivní zprávou mile potěšen). Pak soupeři Deeptrikuje dva oblity a pět termosek a já jsem opět v prdeli.

Naštěstí mu nevyje střelba a nemá už dost síly na to, aby plnil hlavní misi. Moji Greyknighti naopak více méně celou hru sedí na povinných objectivech, takže za každé kolo beru aspoň bod za Four Pillars. Počty zabitých jednotek se různí, já z toho vytřískám bod, soupeř dva.

Knihovník se toho prostě nebojí.

Na konci mi toho zbude zoufale málo. Ale počet zabitých jednotek je jen část hodnocení. Extrémně, ale opravdu extrémně se mi daří plnit karty. Přes Strategic Gamble každé kolo zahodím dvě karty dost nevýhodné karty a líznu novou (za kterou to kolo mohu skórovat dvojnásobek bodů) a ta je vždy na pohodu – sešli tři kouzla, zaber objectiv, u kterého sedíš a podobně. Díky tomu nasosám krásných 20 hodů za Maelström of War. Za hlavní misi mám 7 bodů. Nakonec soupeři nechám jediný bod a připisuji si své historicky první vítězství na Karaku vůbec.

Následuje klasická hospodská anabáze. Prý máme rezervaci U Lva, jdeme tam a tam hlava na hlavě, takže musíme zase jinam. Ale místo najdeme, takže se naplno může rozvinout klasická debata: „Já jsem hodil pět woundů s AP-3 a on to všechno na šestky usejvoval…“ Už v hospodě zjistím, s kým hraju – sedí proti mně a hraje démony.

4. hra – David a čistí Khorne démoni

Hrajeme na dlouhý stůl, nechám proto termosky v deepstriku, zbytek pošlu na stůl. První kolo je to ještě taková oťukávaná, provedu rychlý teleport jedné strike squady do týlu nepřítele, abych uhrál kartu za Behind enemy lines a ještě odvrátil postupující řadu Bloodleterů. Přitom se mi podařilo zabít i nějaké khorní psy. (Tuhle skvadru pak vyřeší Démoní princ docela bezbolestně.)

Soupeř zaklepe kopýtky a rozběhne se ke mně. Jo jo, jen pojď na 12 palců a dosah Rites of Banishment. Spadnou mi termosky z orbtiu a začne Masakr.

V jednom kolo smažu Bloodlettery a khorní psy ze stolu. Zůstávají jen heraldi a démonprinc. Ono se to najednou hraje, když na 5+ na dvou kostkách zraním za 3 mortal woundy. Do toho mi kvalitně vyjde střelba. Soupeř sice hraje stratagem, který říká, že za 2 CP si vrátí jednotku zničenou Grey Knihty. Polknu žluč nad tou nespravedlností a tu navrácenou jednotku zastřelím taky.

Halapartny auf! Stejně jim to nepomohlo a byli sežraný…

Pocit dobře odvedené práce mi zkazí soupeř, když na stůl pošle dalších 30 Bloodleterů a velikého Bloodthirstera. A ti začnou kousat. Sežerou mi Paladiny, Doomglaiva a Razborback. Nepěkně se převedl sám Krvežíznivec, když přišel a dal jednu tečku do Razorbacku.

Když už se začnu radovat, jak pěkně mi to jde, přijde dalších šedesát Bloodletterů.

Ve třetím kole výrazně zredukuji Bloodltery, nakonec se podaří dobít i Bloodhtirstera a démonprince a už už by to mohlo vypadat docela nadějně, jenže pořadatelé hlásí Dice Down.

Když sečteme body, vyjde mi z toho velmi těsná výhra 12:8.

Ale i tak, je to moje druhá výhra!

5. hra – Chaos a Démoni v Moukově neodolatelném kitbash provedení

Poslední hra je taková klidná, milá a proti démonům… 😀 Na stole jsou tři Démonprincové v houfu Plaguebearerů a čaroděj v chumlu kultistů, abych na ně nemohl. Vysáčkuju se se vším dopředu, počkám, až soupeř popoleze kupředu a v tu chvíli na něj vyběhnu a začnou se dít věci. Soustavnou záplavou Rites of Banishment a střelbou redukuji Plaguebearery na třetinu. Což se daří při jejich 5+ invulu a 5+ FnP jen díky soustavné pomoci ze strany soupeře, který ty pětky háže jen velmi sporadicky.

Během celé hra neustále šikanuji Moukovy psykery, kterým ruším jejich kouzla mými psykery. Na konci třetího kola je čaroděj téměř až rád, když jej zbaveného jeho screenu zastřelím.

V pravém horním rohu bývala obří hromada Plaguebearerů. Na jejich zbytcích nyní bojují démonprincové o život.

Mnohem epičtější je ovšem souboj na středu stolu. Pošlu do Plaguebearerů Paladiny. Samozřejmě to zkazím, takže necharguji i Démonprince, i když jsem měl. Ti se přes Heroic Intervention přidají do šarvátky a já na ně mohu jen koukat. Zabiju téměř všechny Plaguebearery. Jako odplata mi zůstanou třiPaladinové z nichž jeden je téměř mrtvý. Abych to neprotahoval, jeden velitel Paladin s kladivem dokázal zatlouci do země všechny tři Démonprince! Postupně, samozřejmě. Tři MW za Rites of Banishment je prostě moc.

Mouka je, také samozřejmě, recykluje přes ten pitomý démonický strategem a posílá je mi do zad. Tam už na ně ale čeká Draigo, ale vtipně je ubíjím už v psychické nebo střelecké fázi, takže na ně nemusí ani chargovat.

Během tohoto masakru si vyměníme strany. Když se mi zcela heroicky podařilo rozbít první útočnou vlnu, do mého deploye spadla šestice Obliterátorů a chaosím lordem. Přestěhoval jsem se proto se zbytky sil za velký LOS na středu budovy, uchvátil Relic a zabral obejctiv v soupeřově Deployi.

Zadní voj tvořený Draigem, Strike Squadou a Razorbacky zdržel (a výrazně zredukoval) Moukova vojska tak dlouho, až nepadlo šesté kolo a já nakonec vyhrál 16:4.

Jsem přesvědčen, že za mé výhry vděčím především štěstí na armády soupeřů, protože hrát proti čemukoliv jinému než démonům, by v žádném případě nedopadlo tak dobře. A také jsem měl skvělé soupeře, který strpěli moje zmatené a občas dlouhé hrané.

Poznámka na závěr: letos se na Karaku odevzdávaly listy armád a hlásilo bodování pomocí aplikace West Coast Pairing. I když jsem docela remcal při přihlašování, tak to nakonec bylo docela fajn. Člověk hned věděl, kde a proti komu hraje a dokonce co na něj čeká.

Nakonec je z toho pěkné 26. místo.

Shadowulf