Český portál o wargamingu

Nejnovější příspěvky


/ 0

Reporty

Veni, vidi, WAAAAGH

2.12.2019

Okej, tak slavný to z mý strany teda nebylo, ale chtěl jsem hustej titulek abych nalákal čtenáře. No a to se očividně povedlo. Ale vezmeme to popořadě.

Po tom jak jsem si užil minulý Magor Rift nebylo jiné volby než to zkusit znova. Připravil jsem novou armádu podle hesla “neexistuje nic takového jako příliš mnoho Orků” a zběžně ji otestoval proti Gladiovi. Jedná se o:

Hroší Horda

6 x 30ti hlavý orčí mob
2 x Warboss
2 x Wierdboy
1 x Painboy
10 Orků v Trukku


Je také na čase zjistit, jak vlastně dopadají osudy našich hrdinů z minulého dílu.


Ryk, střelba, výbuchy. Je večer a v ruinách není pořádně vidět. V dálce se rýsuje Velký Špatný jako tmavší silueta proti nebi. Zdá se jako by na povrchu kondenzovala energie. Vzdálené exploze plazmy osvětlují bojiště modrým světlem. Vždycky ale jen na okamžik. Fýrovi se ty obrazy vpalují do sítnice.

FZZT

Vidí siluety chlapů jak běží dopředu. 

FZZT

Vidí jak se chlapi rozbíhají proti řadě človíčků v bílých brněních.

FZZT

Vidí človíčky, jak žhaví svý plazmový kvéry.

FZZT

Vidí jen siluety chlapů vypálený do zdi.

Takhle zbabranej náběh ho dost rozzuří. “Přestaňte chcípat, mantáci!” křičí, ale není kdo by ho slyšel.
Nad hlavou mu prosvištěla salva trasírek. To bylo vo fous. Vzpamatuje se. Nemůže tady jen tak vokounět. Odběhne za povalenou sochu. Několik chlapů se tam krčí jak malý Groti. Sou dost dobitý.
“Okej mládenci, človíci si myslej že na nás maj. Ale my sme tu nejzelenější! Žerem blesky a serem hromy! Kdo de se mnou?”
Nepadá to ale na úrodnou půdu. Nemá jejich pozornost. Civjej na něco za nim. Vohlídne se. Na horizontu svítí Velký Špatný jako lucerna. Už po povrchu netancují eliášovy ohníčky, ale regulerní blesky. Není jasné odkud se berou, protože obloha je jasná. Zdá se že s každým úderem svítí víc a víc.
Zablesklo se a od horizontu událostí se potichu odělila vlna. Na zvuk bylo ještě moc brzo, ten přijde později.
Nebylo kam utíkat. Fýra si sundal brigadýrku a upustil króchnu
“Do chrchele, voni to fakt vodtentovali!”
Pak je všechny zalila bílá záře.


“Uááááááááááááááááááá”
Fýra se prudce posadil. Není na bojišti ale v kajutě. Všude je plno krámů. Na zdi visí čelenka z peří, dřevěná maska, sušené bylinky neznámého původu, pod tím je bubínek a na něm vysušená hlava eldara scvrklá na velikost palce a pak taky hrst barevných kamínků poskládaných do divného obrazce. No a spousta věcí která se dá popsat už jen jako harampádí. Toho je tam zaručeně nejvíc. Jo a taky se tam vznášela postava. V tom binci si jí hned nevšiml.
“Chlapi se začli sázet esli se vzbudíš.” Zelená silueta popolétla dopředu. Zachřestilo to. Z postavy viselo několik řetězů
“Ma.. Maglajzi?”
Zelený obrys přikývl.
“Jup. Semjá. Si okej?”
“Já…. nevym.”
Maglajs dvakrát praštil holí do země. Takřka obratem do místnosti vběhnul palubní felčar. Na hlavně prinejtovaný zrcáto, kolem krku zástěra vod krve a v pařátě koženou kabelu plnou serepetiček. Podíval se na Fýru a pak zakřičel zpátky na chodbu “Tak nejni mrtvej!”.
Maglajs udělal gesto rukou a dveře se s ohromnou razancí zabouchli.
“Proto sem tě sem nevolal.” zavrčel ”Jak je na tom?”
Felčar se  chvilku přehraboval v kožený brašně, než našel co hledal. Vytáhnul malinkatýho grota přivázanýho na špejli a zmatenému pacientovi ho vrazil do ucha. Chvíli tam s ním rejdil. Když byl se svým počínáním spokojen, tak notně zašpiněnou sondu vyndal a dal si jí ke svému uchu. Tenký hlásek chvíli něco štěbetal.
“Hmm, tak mozkovnu má v rychtyku.”
Fýrovy už notnou chvíli tekly nervy, ale tohle už bylo moc. Praštil pěstí do stolku.
“Do kelu, nedělejte jako bych tedy nebyl. Koukejte mi říct co se to děje a gde to sme!”
“Sme u šamana v kajutě.”
“Jakýho šamana?”
V koutě to zašramotilo. Dřevěná maska s peříčky se otočila na Maglajse.
“Já říkat my že on zapomene na Poťmihop.”
Nikoho by nenapadlo že v tom všem bordelu je Ork. Navíc Ork co seděl tiše jako pěna. To nebylo normální.
“Co… kdo to kruci je?”

Poťmihop`De Šluss

“Menuje se Poťmihop`De Šluss . V řeči jeho kmene to znamená ten-co-tančí-nad-mrtvolami-nepřátel. My mu řikáme prostě jen Poťmihop.”
Fýrův výraz dával najevo že netuší která bije a neni si jistý jestli to vůbec tušit chce.
Šaman mu pokynul na pozdrav.
“Takže ty si šaman, jo?” zeptal se spíš aby konverzace nestála.
“Tož ba.” Maska kývla.
“Hm.. aha. Dobrý. A proč tě neznám?
“Ty vypít Frýbůta. To silná medycýna. Ty pak zapomenout na Poťmihop.”
“Tys mě nafetoval?!?!” a začal se nejistě sápat na nohy.
“Ty sám chtít! Ty příjít a prosit Poťmihop!”
Fýra se trochu uklidnil a šaman už pokračoval klidnějším tónem.
“Ty chtít znát co se eště nestát.” Šaman zachrastil svazkem kostí aby tomu dodal na efektu. Pak pokračoval ”Ty ale potřebovat duchovatej průvodce, tak ty nesmět pamatovat já. Jakmile ty poznat mě ve spaní, tak zle. Ty vykopnout me a zůstat na duchy sám.” šaman udělal ochranné znamení ve vzduchu “Medycýna mooooooc silná a fungovat, takže Poťmihop moct průvodcovat. Tak Fýra očíhnout budoucnost.”
Fýrovi problesklo hlavou několik vzpomínek. Hořící město plný plecháčů. Přepad na ledových pláních. Léčka kterou líčil na Eldary. A taky… Velký Špatný.
“Ty věci co sem zažil, to se jako nestalo?”
“Nae.  Ale mohlo by. Hmmm?” a začal si bubnovat na bubýnek.

Do situace se vložil Maglajs.
“Hele, tohle fšechno je fajn, ale nezapomínej na to důležitý. Zistils co sme potřebovali? Vo kom mluví prorodství?”
Oba prorodství znali. Proto taky letěli na planetu Nemides. Tam se to mělo všechno odehrát.
Fýra se podrbal na hlavě. Snažil si uspořádat to co viděl. Furt si nebyl jistej co je doopravdy a co se mu jen zdálo.
Maglajs si to vyložil jako váhání
“Hele, celý si to dělal proto abys zjistil komu máme dát tu zpropadenou pařátu. Kluci už skvůli tomu několikrát poprali.”
Fýra si vzpoměl na Střašňáka, Čučáka a ostatní majitele páračky jejichž jména nestačil pochytit.
“To je složitý, nikomu to nevydrželo moc dlouho. Vždycky si jí někdo vzal, byl na chvíli čupr zelenej a pak kiksnul. Jako kdyby ten krám byl nějak prokletej, nebo tak”.
“Tak to je zlý. Potřebovali sme jen jednoho.” zamyslel se ”A proč si jí vlastně nevemeš sám?”
“Abych tam jen tak chcíp? To tam rači pošlu nějakýho mlaďocha, když bude celej natěšenej.”
Maglajs nakrčí čelo “Mlaďocha? Jak si vlastně starej?”
Fýra se jen zašklebí “Hehe, moc starej. Ale zpátky k věci. Prostě najdem nějakýho užitečnýho idiota. Někdo kdo bude dělat co se mu řekně a před hordou bude vypadat hustě. To je celý.”
“No a až kiksne tak co? Sám`s řikal že se to stane.”
“Tak najdem nějakýho podobnýho mantáka a navlečedm mu stejnej bordel. Budem furt tvrdit že je to ten samej. Mládenci nic nepoznaj, ty stejně viděj jen cetky a pařátu.”
“To možná, ale velkej Gé-a-Em se nenechaj jen tak vojebat.”
“Doufej že daj, protože jinak sme v bryndě.”


Pijte pouze z takto označených lahví a bot. Žádejte vždy originální balení!

Fluff je vržen, armáda je sbalena ale furt to něco chce. Nějaký bizár. Něco na pomezí socializace, obtěžování a alkoholizmu. Tahle potřeba kondenzovala v podobě Hrochova domácího rumového likéru FREEBOOTA™ podávaného z opravdové boty. Navařil jsem dvě. Levou a pravou.

Den příjezdu vlastně není ničím zajmavý. Nezabloudili jsme a ačkoliv jsme na místě nikdy nebyli, tak jsme ho bezpečně poznali podle nerdů, kteří se motají u vchodu jako včely na česle. Feels like home. 

Se všemi se zdravíme a uvádíme se do pohody. Lidé se pomalu trousí a já všem cpu do ksichtu kanadu. Nemá to chybu. Ani nevím jak jsem se dostal na kutě.
Ráno jsem poněkud nesvůj. Rozvinula se u mě minulý večer patrně viroza a musím se držet všeho okolo aby to se mnou nešlehlo. Naštěstí mi výtečná snídaně zvedá morálku a můžu se vydat vstříc svojí první výzvě.

Hra první: Alessan & Zrudy a jejich Hord-O-Kasrkin

Organizátoři mají rozhodně smysl pro humor a párují 2 hordové armády proti sobě. Alessan má cca 100 storm strooperů (Kasrkinů) a 4 vozítka.

Mise je sabotáž. To znamená že má útočník proplížit na střed mapy a tam provést sabotáž. Každá jednotka to může udělat maximálně jednou za hru a cílem je jich mít co nejvíce. Na konci si si útočník hodí kostkou, přičte počet sabotáží a pokud je výsledek 7+ tak vyhrál. V tom všem mu primárně brání hlídky (Patrol) – to je Troop jednotka kde hraje každý model samostatně. Před pohybem se o to vždy hráči rozhodí, a kdo vyhraje, ten jednotou pohne. Pokud jednota zahlédne nepřítele na konci jakéhokoliv movementu, někdo vystřelí, zakouzlí, nebo přežije první kolo boje zblízka, tak se spustí poplach a přijíždí zbytek armády. Orkové budou útočit. To znamená že se bude muset 200 Orků proplížit táborem tiše jako myšky. Čuchám průšvih……

Tiše jako myšky

Alessan deployne přes strategem hned dvě desítky hlídačů místo jedné. Já začínám na krátké straně stolu a daří se mi deploy jen půlky armády. Zbytek se  prostě nevejde. Začínám a obezřetně přibližuji pod rouškou denního světla. Chlapy dokázali zákaz střílet než se tohle vyřeší. Do útoku se zatím moc nehrnu, protože moje moby jsou vidět ze vzdálenosti 9ti palců, tzn člověku se musí podařit Devítkový hod na charge. Nechávám to na Alessanovi. Třeba budu mít štěstí a hlídky si daj cígo.

Katherin Fritzpatrick nebyl v dobré náladě. Byla to už 5 směna v řadě. Z kafeinu mu už dunělo v hlavě. Vypil ho už skoro kýbl. Bez něj by se ale složil vyčerpáním. Neměl se sázet s Andradezem o šichtu, že trefí to okno. Tu sázku sice vyhrál a okno rozbil. Z něj ale vykoukl notně naštvaný plukovník. Kurňa, jak měl vědět že si ten starej plesnivej medvěd zrekvýruje poslední byt s nerozbitejma voknama? No ale ostatní to očividně věděli, podle toho jak se mu smáli. Takže vyhrál šichtu, ale plukovník mu napařil hlídky do odvolání. Zatracenej život.
Vytáhl balíček tyčinek Iho, aby přišel na jiné myšlenky. Na chvíli se zarazil a s trubičkou v ústech zašel za roh. To by tak hrálo aby ho tady starej načapal. To by asi rovnou fasoval. Zašel dál do stínů aby ho nebylo vidět. Vyndal zapalovač, zapálil ho a přiložil si ho k puse. Chvíli počkal než se rozhoří. Mihotavé světlo se roztančilo po okolních stínech. V tu chvíli ztuhl. Světlo zapalovače totiž odhalilo řadu postav, kterých si před tím nevšiml. Veliké svalnaté siluety siluety, v rukou sekáčky a mačety, místo brnění naveřené kusy plechu. Orkové.
Když si všimli změny v chování strážného, tak ztuhli jako sochy. Proto si jich dřív nevšiml. Teď už to ale nefungovalo. Začal pomalu ustupovat. Zapalovač upadlo do bláta. 60 očí to nehnutě sledovalo. V první řadě byl Ork, který byl velký i na poměry svých druhů. Na hlavě měl placatou ofycýrskou čepici. Vypadalo to jako kdyby mu zrovna došla trpělivost. Hrubým hlasem zamručel.
“Dohajzlu. Sem povydal že to nepude. Tak to vemem holt postaru. WAAAAAAAAAGH”
A věci se začaly dít.. Horda zaryčela. Katherin zaječel a začal utíkat. Za ním se rozpoutalo peklo. Orkové už rezignovali na tichý přístup a začali vytahovat kvéry. Salvy zbraní na pevné náboje začali rozrývat zemi kolem něj. Zatím dost nepřesně, ale to by nemuselo vydržet napořád. Katherin zatočil za skladiště, a málem se napíchnul na Andradezúv bajonet.  Ten asi slyšel ten hluk a střelbu a teď se třásl jak osyka a mířil lasgunem na všechny strany. V tuhle chvíli na Katherinovo břicho.
“Fi… fi… fritzpatricku, to je nějakej fór? Já to s tou sázkou tak nemyslel. Já netušil že se starej tak nemíchne. Hele, že je to prdel, žejo? Žejo! ” na konci už žadonil.
“Uni ty debile!” a surově ho odstrčil. Konečně to našel – alarm. Pažbou zbraně rozbil sklo a zmáčknul tlačítko.
Táborem začali ječet sirény.

No, tak to nevyšlo. Kolo okamžitě dostává obránce. Z oblohy spadlo asi 80 procent Kasrkinů a hned obsadili klíčové pozice. Odvážný taurox objel celou armádu a rozstřílel Wierdboye na kusy.Zbytek solidně decimuje několik tuctů Orků.

Slovenské furie zneužívají toho že jsem z minulého večera stále ještě znaven a ječí, křičí, houkají (když se spustí alarm) a provozují mnohé jiné efekty. 

Nastává moje kolo a já přicházím se zbytkem armády. Teleportuji jednotku ale díky hlídkám není moc kam. Je to velice efektivní screena. Tlačím co to jde a první gardisté umírají. Alessan ale víc že musím hlavě odpálit střed a ne ho vybít, tak mi dělá krásnou uličku smrti. No a já na tu hru přistupuji. Postupně tam tam doklopýtali 3 torza jednotek.

Poslední nápor

Alessan teleportovanou jednotku nabídá tauroxy a ná se nechávám chytit doufajíc že je jednoduše krochnu a vydám se dál. Přepočítal jsem se a 30 Orků se špásovalo s dvěma Tauroxy až do konce hry .Relativně se mi daří tlačit směrem z deploye a z Gardy urajuju kousky. Ta se ale profesionálně stahuje a nedává mi dobytá území vůbec zadarmo. Hru končíme v cca 3 kole na nedostatek času. Obránci ještě přes stratagem zneškodní jednu moji sabotáž.

Hra tak končí 2 sabotážními body, což pro mě znamená výhru na 5+ To se nepodařilo a první výhra jde za Alessanem.

Následuje krátká pauza s obědem na který se musím ale pekelně soustředit, protože stále svádím tuhý boj s virózou. Někteří spolujedlící na mě vrhají podezřívavé pohledy. Vepřo knedlo se ale vydařilo a patří za něj moje díky organizátorům a kuchařům.

Hra druhá: Mesuggah a jeho studie v červeném

Oběd mě trošku srovná a jsem tak připraven na další hru. Tentokrát se bude jednat o obranu Orčích Badlands. Ty se snaží obsadit Rudý konglomerát – spojené síly Skitarii a Blood Angels. Pokud se dobře vzpomínám tak to bylo cca 

2×5 Skautů
5x Terminátor
Zlatý vlajkonoš na jetpacku
Létající librarian s jetpackem
Dred-o-librarian
Baal predator
3x pětičlenná jednotka jednotky Skitarii pěšáků
3x Skorpius tank 

Chvíli uvažujem nad tím jak funguje dreadnought knihovník, když mají být piloti zavření v psychicky inertní rakvi. A jak se Dred stará o knihovnu? A existuje taky Dred-apatykář? Blessed is the mind too small for doubt.

WARNING trespassers will be stomped

Na bojišti rozmísťují 6 objectivů a útočníkovým úkolem je každý z nich alespoň jednou za hru zabrat. Ten má ale výhodu v tom že může recyklovat mrtvé jednotky skrz Sustained Assault (+4, troopy na 2+) a umístit je do svého nebo mého (6+) deploye. Drobet se drbu na hlavě, jak se vlastně brání. To jsem úplně netrénoval. Naštěstí při mě stojí oba svatí a první kolo padne mlha která limituje dostřel na 12. Jako bonus začínám. Chvíli zvažuju že bych bych echt fikanej a čekal v mlze, ať si za mnou útočník dojde. Opravdu ale jen chviličku. Místo toho dostal přednost plán W. Frontální útok. Chlapy sou nakrklý z předchozího fiaska tak se derou dopředu o 106, ale nestačí to. Pouze jedna jednotka a Trukk zvesela vyzývá oponenta k tanci. Zbytek se poněkud fláká.

„Hej kámo, běžíme tutam!“

Fight dopadl podle předpokladu eliminací předsunutých skautů kteří sloužili jako screena, Trukk locknul v boji Scorpius tank. To mě nutí přenechat kolo notně naštvané střelecké armádě která je v rapid fire vzdálenosti. Mesuggah vyvazuje tank z boje a zkouší se zformovat více do kouta. Dopředu posílá jen Terminátory, vlajkonoše a 2 odvážné – Jetpack a Dred knihovníky. Ti mohou létat (kouzlo) a daří se jim vyříznout Wierdboye Maglajze a Painboye (asi bych měl pojmenovat všechny svoje Orky), kteří se uprostřed mobů cítili poměrně bezpečně. Tedy až do teď. Střelba decimuje první řady Orků, ale ti se tím nechávají rozházet. Terminátoři s vlajkonošem nabírají předvoj který vykostil skauty. Můj Warboss heroicky intervenuje. Koneckonců je to ten co vždycky umře. Fýra se drží jako vždycky v bezpečí. Výsledkem je Warboss na 1 woundu který kostí vlajkonoše a dva terminátory. Tenhle výsledek nečekal nikdo z nás. O půl stolu dál mám nevyřízené účty s dvěma knihovníky. Dreda knihovníka strhl mob orků jak vlci laň. Myslel jsem že jsou Dredi tužší. Asi v minulý edici, čico. Jetpack knihovníka usmažil Smitem šaman Poťmihop. Zbytky se mi daří docela tlačit do kouta. Probíhá ještě několik potyček a postupně se odfrézováváme. Neděje se ale nic co by ohrozilo Orčí objektivy. Pravdou ovšem je že se Mesuggahovi mimo prvního kola dohry nevrací vůbec nic, což je nepříjemná zrada od kostek, která občas potká každého z nás. Výsledkem je vítězství Orků. Dis iz land, zog off! 

Dobrá zpráva je že už jsem střízlivý. Vlastně vyléčený. 

Tím ale dobré zprávy na chvíli končí. Čeká mě:

Hra třetí: Ulrik a jeho Synové Fenrisu

Situace se horší. Na mého Warbose byla vypsána odměna a Hvězdní Vlci se rozhodli že musí připadnout jim. Medoviny není nikdy dost.

Mohu deploynout pouze ⅓ svojí armády do kruhu o poloměru devět palců na středu a Ulrik mě oblehne  ve vzdálenosti dalších 9 palců 5/9 (50PL) svojí armády. Mým úkolem je aby warboss přežil hru, přičemž zbytek Orků může přijít z rezerv. Fýra vodjel s většinou někam plenit a nechal svýho posledního svěřence v táboře jen s malou hrstkou.

Ulrik má na stole 

1x Rezorback
2x 15 Krvavých spárů
1x Lord na vlkovi
1x Stormclaw

Orčí štáb v obležení

Zatímco já schovávám do budovy Warbosse s Painboyem aby ho držel na živu. Oba si raději vlezou do Trukku aby je hned tak něco nezamordovalo. K tomu si stoupne wierdboy aby mohl přihodit pár špinavých triků. No a to celé chrání 30 boyů.

Nedaří se mi krást iniciativu a lov začíná. Blood claws pod vedením stařešiny na vlkovi běží dopředu a vzhledem k devítkové vzdálenosti se jim bez problému daří trojkový charge. Stormfang rozstřelí Trukk.

Lov začíná

Začíná moje kolo. a na stole mám jen Doka, Warbosse a Wierboye. Naštěstí se mi podařilo hodit rezervy na skoro všechno a už plánuju jak to Vlkům osladím. Když deploynu cca 100 modelů tak přichází Ulrik a zdvořile naznačuje že rezervy mi přichází až od druhého kola. EPIC FAIL. No tak nic. Po dohodě ten zelený plevel budeme ignorovat, protože bez posil moc nevím co s tím. Warbosse teleportuji pryč aby se dožil druhého kola kdy mohou přijít posily a zbytek (dynamická dvojka Painboy-Wierboy) se vrhá na zoufalou obranu. Kola se ujímá opět Ulrik, Stormfangem bez problémů dohání warbosse a taví ho salvou melt a laskanónů. Šlus. Tohle bylo rychlý a nebylo tu moc co vymyslet. Útočník měl k dispozici strategem který mu umožňuje cítit charaktery a to i vozidly. Na mě ale Ulrik nepotřeboval ani to. Sám ale připouští že tahle mise je dost křehká a dá se velice snadno rozbít z obou stran. Na jiných stolech se děje například to že warlord nastoupí do letadla a zbytek hry se z něj vysmívá zemským červům. Na dalším byl létající démon eliminován salvou dělostřelectva v prvním kole. Gate hadr.

Výhoda je že hru jsme stihli za slabou hodinku včetně mého deploye.

Protože jsou už všichni unavený tak kratší hra přichází vhod. Začíná pozvolná družba, večeře a popíjení. Nevstoupíš dvakrát do téže řeky, říkám si. Držím se raději zpátky, nerad bych opakoval minulý večer. Pár lidí dává hru jen tak pro radost, ale na to už nemám sil. Dohání mě spánkový deficit. Vyrážím spát ven do temnot ticha a klidu. Nevím čím to je ale venkovní rána na Magor Riftech jsou okouzlující.

Hra čtvrtá – TfofT a její Deathwatch

Čili to samé na co jsem trénoval s Gladiem. akorát je mým úkolem tentokrát bránit. Jedná se o ruiny na ledové pláni. Aby to organizátoři kompenzovali, tak obloha hoří. Protiklady se asi přitahují.

Mým prostivníkem je Deathwatch složený z 

9x Motorkář
2x Watchmaster
15x Smrtihled (či jak se to menuje)
3x Corvus letadlo

Všechno se to veze v letadlech a je to díky tomu enormně mobilní. Ale co. Ubránili jsme badlands, tak ubráníme i ledové peklo. 

Cíl na dotřel

TfofT začíná a přilétá s celou armádou blíže. Spouští dakka valčík a a likviduje cca 20-30 orků a trukk který jsem nechal neprozřetelně prázdný. Budiž mu vrakáč lehký. Ve svém kole konsoliduji ztráty a vrhám  se několika jednotkami k letadlům abych blokoval výstup. Na charge není ani pomyšlení protože ze země je to na oblohu daleko, tak chlapi na tak lítáky vzteky řvou a hrozí čopama. O střelbě bych raději pomlčel, přece jen už tradičně je slabá a navíéc zkoušet trefit letadlo s 3+ savem tomu zrovna nepřidalo. Házet po nepříteli pomeranče by mělo stejný efekt. Další kolo je takřka totožné. +-25 zelených mrtvol a zblokovaná letadla. TfofT dochází že mám dost těl abych tohle dělal až do konce hry. rozhoduje se proto o velmi vzdálený výsadek. Ten se mi nepodaří zablokovat. Vystoupí něco střelecké pěchoty, 3 motorky a watchmaster. Něco rozstřílí, ale hned následující kolo se přišlo zeptat 30 zelených gentlemanů wocogou. Střelecká jednotka kapitulovala pod tíhou jejich argumentů a zbytek opět nastupuje do letadla a odlétá. Je to taková hra na honěnou. Na zemi zůstává pár motorkářů kteří vyzkouší ostří Nobí cirkulárky. Sice při tom umřel tucet orků ale na to se historie neptá.

Blok

Corvusy se rozlétnou na všechny strany. Jeden veze motorkáře raději do svého deploye aby je tam bezpečně vyložil (v X-wingu se taky říká že Hroch je stará blokna). Zbytek přelétává půl stolu a obsazuje centrální ruinu. Odtud se mi daří partyzány vysmajtovat. Proč jsem dřív ten Smite vlastně nepoužíval?

Zbytek parkuje na středu a levém křídle – a to dokonce v hover modu, takže je konečně možnost si do letadel praštit. Fýra spatří svou chvíli a zkouší párat letadlo na 3 woundech. TfofT ovšem hází tři 6+ savy a me zůstává protažený ksicht. Po tomhle fiasku vystupují 3 motorkáři, Warbosse zvesela rozstřílí. Následně zaútočí na mob který brání bod. Ten opravdový. Udělal jsem totiž chybu a armádu jsem koncentroval trošku víc kolem toho opravdového bodu, i když jsem si řekl že bych měl bránit hodně náhodně pro zmatení nepřítele. Soupeřka tak tuší kam má jít.

Poučena z předchozího boje motorkářů charguje ten konec mobu který je co nejdál od Noba s cirkulárkou. Díky velikosti mobu se tam ani přes 2 fight fáze není schopen dojít přes všechny pile-iny a konzolidace. Motorky tenhle mob tak váží až do konce hry.

Finále

Mezitím transportér na středu přistane. Hned ho nabere posledních 10 Orků a Warboss. Ty už jsou v ručním demontáži leteckých kompozitů úspěšnější. Možná až moc. Letadlo exploduje a bere hned 6 orků. Z trosek  vybíhá poslední černá petice a watchmaster. Zcela ignorují okolní Orky a dírou vzniklou po výbuchu vnikají do ruiny. Ano, je to ta správná a znamená to vítězství pro Deathwatch. Co se týče času tak to bylo vskutku v té poslední minutě.


Výbuch lítáka byl vidět na míle daleko. Drtinos měl svý šťastný cetky, tak byl docela fpohodě, ale zbytek bandy takový štígro neměl. Sesmahlo je to fest. Zatim co se vočazenej šťastlivec snažil vyprostit z trosek, tak z vraku vytancovala parta černejch gerojů. Tuhý týpci. Kluci na ně hned začali startovat ale těm to bylo putna. Prostě se votočlili a vlítly do toho baráku, co kolem něj šéf dělal takový cavyky. Ten hned v zápětí vybouch a z frajerů nezbylo ani zblo. Nečekal sem že si užiju dvě takový festovní šlupky za tak krátkej čas. Drtinos řval jak tur. Že prej sme neschopný že sme barák neuhlídali. Ale nechápu v čem má problém, dyk to byl jen barák. Kuci se nějak bavili že tam byli nějaký důležitý vyfikundátory, ale tomu já prd rozumim. Bylo po všem a my sme vyhráli. Ruiny byli zase naše, a po černejch gerojích ani stopy. Akorát že se nikdo netvářil jako gdyby sme vyhráli. Fakt sem to nechápal.

Fýra a Drtinos zachyceni na dobové fotografii před svým posledním uráááá

Postupně sme začali sbírat co nám zbylo. Moc toho nebylo. Tak se začali vobýdat kluky co to nedali. Přece to tam nenecháme, ne? Největší skrumáž byla vokolo Fýry. Koneckonců zvládnul si nahrábnout mrtě perádních cetek. Spousta chňapajících pařát. Ten co mu sebral čapku najednou ztuhnul. Jen koulel vočima, jak ho neviditelný síly drtily. Pak se ozval zvuk jako když se schoří plazmová pojistka a týpek byl fuč. Zbylo po něm jen to kovový. Bouchačka, raměnní chránič, přezka vod kalhot a na to všecho chvíli pršeli různý nejty a šourby. Dokonce i jeden zlatej zub. Nic jinýho nezbylo. 

Davem si razil cestu Maglajs. Řikal že ho máme nechat na pokoji. Taky povydal že by sme mu měli udělat poctu, nebo tak něco. Že to někde čet. Nikdá sme nic takovýho nedělali, ale Maglajs byl fakt nevoblomnej. A když někdo umí vypařit týpka prostě tak že to chce, tak se s nim fakt nechceš hádat, `esli mi rozumíš.

Dům soch

Tak sme udělali jak řikal. Našli sme barák co v něm človíci maj totemy svejch bohů. Byl velkej jak kráva. Bouchla v něm bomba tak neměl střechu, ale jinak byl docela fcajku. Všude samej mramor a zlato a kosti a dřevo a kabely a lebky. Lebek tam bylo fakt fest. Všichni sme tak nějak tušili že tohle je to vono.

V zadnim části bylo místo plný člověčích totemů. Uprostřed byl jeden, kterej vypadal jak nejakej starej člověčí manták na trůně. Fakt věchýtek plnej hadic a impošů. Vostatní sochy na nej zbožně čučeli a salutovali mu. To je vono! Tu starou měchuřinu sme uřízli a na prázdnej trůn naaranžovali mrtvýho Fýru. Groti mu poštupovali uniformu a nekdo mu našel i novou brigadýrku. Vypadal jak ze škatulky. K nohám mu dali tu jeho voranžovu svini – pana Gobbluse. Jen několik malejch direk od podkaliberní munice prozrazuje že to taky nezvlád. Toho ale nikomu líto nejni. Groti z toho maj radost a šťouchaj do chcíplýho squiga klackem.

Chrámová loď se začíná pomalu plnit. Postupně se není kam vrtnout. Kluci sou  namačkaný všude kde to šlo, na každym balkóně, na každý římse. Je to hlava na hlavě. Čuměj na svýho šéfa na trůně ze zlata. Mručej. Pomalu a rytmicky. Z monotóních basových tónů jde postupně rozeznat dvě slabiky

FÝ-RA FÝ-RA FÝ-RA

Najednou začne někdo střílet do vzduchu. Jednou. Dvakrát. Postupně se přidává víc a víc chlápků. Plaměňáky ozáří dvoranu jako veliký svíce a rakety lítaj jak ohňostroj. Katedrála se otřásá v základech. Všichni chtěj vzdát hold starýmu. Chtěj ukázat že to bylo hustý.

Venku se mezitím začala obloha barvit do ruda. V dálce se blýská i když na obloze není ani mráček. Záblesky tvoří na stěnách prapodivné stíny. Pokaždé jsou o něco intenzivnější.

Maglajs kývnul na Poťmihopa. Už je nejvyšší čas. 

Zatímco jsme křepčili v záchvatu radosti a smutku, čáryfuci začali dělat svoje kejkle. Mávali holema, chřestili kostma s jejich pohyby za sebou nechávali stopu zeleného světla. Nakonec oba dva praštili současně holema do země. Zablesklo se a byli sme fuč.

A tak sme ho tam nechali. Padlýho šéfa. Samotnýho na trůně člověčích bohů, zatímco venku trhal Exterminatus planetu na kusy.


A to je vše. Je dobojováno. Fýra umírá a planeta Nemedis vybuchuje. Obědvá se a vyhlašují se výsledky. Nepamatuji si přesná jména, jen mi utkvěl Nightspirit, jehož politická aktivita funguje a sbírá tak hned několik medailí. Příště bych měl udělat vlastní kampaň.

V minulém reportu jsem se loučil s předsevzetím jiné a jednodušší armády. Tu myšlenku mi vykradl Gladius, takže tentokrát stejnou chybu už neudělám. Předsevzetí se nechám pro sebe. Pís aut!

Ten z Prahy, protože se zdá že nás je víc. A to jsem jen jeden.

Komentáře

Zatím nejsou žádné komentáře.